Miloš Budík – Jsem fotograf

Jméno Miloše Budíka (1935–2023) je již od 50. let 20. století neodmyslitelně spjato s vilou Tugendhat, která nyní představuje jeden z jeho nejslavnějších fotografických souborů.

Počátkem roku 1956 vstoupil Miloš Budík s fotoaparátem do zdánlivě nenápadného, poněkud zvláštního domu v Černopolní ulici 45 v Brně. Na tuto adresu byl vyslán redakcí deníku Rovnost, s níž tehdy jako začínající fotograf spolupracoval. Netušil, že soubor asi šedesáti záběrů, které zde pořídí, se stane po mnoha desetiletích cennou dokumentární a zároveň výjimečnou uměleckou výpovědí o jedné z nejvýznamnějších staveb moderní světové architektury. Proslulá vila Tugendhat tehdy totiž již několik let sloužila jako rehabilitační středisko pro děti a mládež s vadami páteře při nedaleké Krajské dětské nemocnici. Reportáž ani fotografie z vily Tugendhat nakonec v Rovnosti v roce 1956 uveřejněny nebyly.

Mnohé ze svých nejslavnějších snímků vytvořil jako mladík. Ve věku, kdy se ostatní autoři teprve rozhlížejí, vyhrávaly jeho fotografie mezinárodní salony, plnily výstavy a stránky nejrůznějších časopisů. Svůj nejslavnější snímek Tělocvična, pořízený ve vile Tugendhat, vytvořil v jednadvaceti letech. Budíkovy snímky se postupem času staly natolik ikonickými, že jim byla v nedávné době věnována samostatná publikace “Miloš Budík. Villa Tugendhat. 1956” (Muzeum města Brna, 2015) a k současné výstavě vychází stejnojmenná reprezentativní monografie Budíkovy tvorby. Výběr z fotografií pak představíme v přízemí vily Tugendhat, ve které byly před více než 60 lety zachyceny.

kurátor: Lukáš Bártl