MILAN HAJDÍK – Signál

Výstava Milana Hajdíka nabídne obrazy připomínající snové vyobrazení skutečnosti v juxtapozici a komunikativními portréty se skrytými QR kódy. Slavnostní vernisáž výstavy se uskuteční 6. září v 18.00 hodin a úvodní slovo pronese rektor Fakulty umění ostravské Ostravské univerzity, Doc. MgA. František Kowolowski. Na vernisáži hudebně vystoupí skupina CelBoss.

Rodák z Jablůnky se již od počátku svých studií v ateliéru Malba II. pod vedením Františka Kowolowského vymykal svým postojem v malířství uchopením samotného výtvarného konceptu. K malbě přistupuje inovativním způsobem, i přestože se na první pohled jeví jeho tvorba klasickou. V roce 2013 se stal jedním z finalistů Ceny Rudolfa Schlattauera a nyní přichází s aktuální tvorbou vytvořenou především v tomto roce.

Ve své tvorbě se programově zabývá realitou a interpretací skutečnosti. Obrazy se odlišují malířským přístupem a jdou strukturálně proti sobě s cílenou juxtapozicí. V malbách převládá strukturální vyobrazení navozující pomíjivost, snovost či obrácenou realitu. Přesto se jedná o klasické malířské disciplíny jako je krajina, figura, portrét či zátiší. „Ve svém malířském projevu se zabývá veristickým obrazem, metamorfózou obrazu, možností interpretace, definicí obrazu skrze medium, jeho přesahem nebo mystifikací. Jeho rozměrná plátna odkazují na minulost malby, a to v podobě strukturalizované metafory a metonymie. Vrstvení a překládání obrazové plochy do svébytné strukturalisty je snahou autora pojmenovat hranice samotné malby. Snovost námětu se zde střídá s ostrostí rastrů a zásahů do hmoty obrazu“, přiblížil Hajdíkovu tvorbu František Kowolowski.

Autor se také zabývá psychologickým zkoumáním člověka, jeho vyjadřováním a působením na široké okolí. Přepisuje slovní projevy osob a jejich aktuálnost uchovává v QR kódu, který zprostředkovává komunikaci.  „Aby toho nebylo málo, vkládá autor do svých pláten další digitální a jazykové – binární kódy. Svět digitální techniky pohlcuje svět viditelný, ve vzájemné interakci utváří „novou“ simulovanou realitu. Abstrahované formy se střetávají s reálným fotografickým předobrazem námětu krajiny (především) a to v touze prozkoumat jejich limity“, doplnil Kowolowski.