Milan Guštar a Slávo Krekovič

Zveme na audiovizuální performance v rámci výstav Symbionti 2.0 a Beyond the Sound u příležitosti Brno Art Week.

Slávo Krekovič představí naživo materiál rozvíjející aktuální album Uncanny Canyon, jehož koncept je založen na jednoduché myšlence: představte si improvizující algoritmický virtuální orchestr. Tradiční i rozšířené hrací techniky jsou použity volným způsobem mimo konkrétní styl – a lidskou hratelnost. Nejedná se taky o žádné skutečné hudebníky; místo dirigenta je tu jen někdo, kdo píše kód produkující zvuky a v případě potřeby zasahuje (způsobem, který by se dal většinou popsat jako “live coding” v jazyku SuperCollider) namísto teatrálních gest. Výsledkem je místy monumentální patos, který odlehčují nečekané hudební střihy. Lidský a generativní strojový proces jsou nerozlišitelné a prolínají se ve zvláštní smyčce.

Milan Guštar: 210 a další skladby pro tónové generátory

Kolem roku 1999 jsem se zabýval úvahami o tom, co by se stalo, kdyby se notové osnovy v partituře naklonily a všechny tóny by pak musely stoupat nebo klesat, podle toho jak by postupovali napříč notovými linkami. Nejprve jsem chtěl s využitím tohoto principu vytvořit několik krátkých skladeb, pak jsem začal celou věc systematicky prozkoumávat od jednotlivých tónů přes jednoduché souzvuky až po tisíce současně znějících zvuků. Zkoušel jsem i neustále se proměňující rytmické struktury, plynulé a nikdy nekončící změny tempa, nebo harmonie, které se spojitě mění. Při tom jsem se od původně zamýšlených krátkých skladeb dostal i k útvarům mnohem delším, z nichž některé mohou trvat mnoho hodin.

Kompozice 210 vznikla při hledání možností, jak generovat různé typy šumu skládáním velkého počtu jednoduchých tónů. Název odkazuje na počet použitých zvukových generátorů. 1024 současně znějících tónů se sinusovým průběhem, jejichž frekvence tvoří geometrickou posloupnost, vytváří hluk se spektrem podobným spektru růžového šumu. Dokonalý řád je tak paradoxně stává původcem chaotického souzvuku.

Více informací zde.