Michal Kalhous — „Pro tebe byl tento svět stvořen“

Před třinácti lety Michal Kalhous uspořádal v českobudějovickém Domě umění výstavu velkoformátových černobílých fotografií s náměty z domácnosti a blízkého okolí. Nalézané „situace předmětů“ částečně izoloval od okolních reálií a vytvořil zátiší, na kterých byla zjevná záměrně redukce výtvarné formy a pozornost k monumentálním, někdy bezmála sochařským kvalitám předloh, jakými mu byly například odtávající hromada shrabaného sněhu nebo trojnožka třešňových stopek. Podobnými fotografiemi se Michal Kalhous zavedl coby fotograf domácího univerza a provinčního životního prostoru.

U souboru pro Galerii Měsíc ve dne je zřetelné, že domácí vesmír v žádném případě neopustil. Jeho práce je ovšem žánrově rozmanitější a vedle zátiší obsahuje například krajinářskou fotografii či žánrové výjevy, bezmála v brueghelovsko/monetovském duchu. Zároveň se jeho tvorba stala odvážnějším přiznáním jejího rozkročením mezi nedistancovanou účastí na všem, co žije a spoluutváří, a odstupem, který mu dovoluje zabrzdit se těsně před pádem do patosu a sentimentality. Před fotografiemi letního koupání nebo zahrad můžeme být blízko dojetí, zatímco na fotografii nedodělaného okapu se zase můžeme dívat s ironickým pousmáním jako na nezáměrně komický výjev. Někde mezi těmito dvěma krajními póly se ale Kalhous pohybuje, a to s takovou přirozeností, že si nedovolíme jednoznačně přijmout ani první, ani druhé jako obecnou charakteristiku jeho přístupu ke sledování všedního světa.

Postmoderní doba Kalhousovi dovolila vystavovat technicky diletantské fotografie v předních galeriích a muzeích umění. Dovolila mu vyprávět vlastní rodinný příběh a oceňuje i to, že jeho fotografie nevznikají jako antropologický výzkum nějakého kmene, ale z jeho jádra, jako osobní svědectví a prožitek. Právě to ale Michala Kalhouse staví před úkol, jak o tomto malém, uzavřeném světě vykládat, aby u vnějšího pozorovatele snížil riziko stereotypních projekcí. V rozhovoru k výstavě zmiňuje zaujetí možností opětovné okouzlení realitou. Subjektivní objevování tohoto pohledu je ovšem vždy něco jiného než její zprostředkování. Každá výstava se takto stává pokusem, jak se k takovému zprostředkování prodrat přes kulturní sedimenty a dějiny obrazů. 

Michal Kalhous (1967) se narodil ve Valašském Meziříčí. První samostatnou výstavu měl v roce 1995 v olomouckém Divadle hudby. Další uspořádal např. v Galerii Václava Špály v Praze (2002), Domě umění v Českých Budějovicích (2004), Moravské galerii v Brně (2005), Fotograf Gallery v Praze (2009-2010), Galerii Caesar v Olomouci (2012), galerii SVIT v Praze (2013) a PLATO v Ostravě (2014). Žije ve Šternberku na Moravě. V letech 2001-2006 zde byl kurátorem městské galerie. Záhy poté se stal pedagogem Fakulty umění na Ostravské univerzitě, kde dnes vede Ateliér tvůrčí fotografie.