Výstava Mezistavy neprezentuje tvorbu jednoho umělce, neukazuje činnost výtvarné skupiny ani typologickou kolekci. Drobnější expozice s podtitulem Z depozitáře do restaurátorské dílny a zase zpátky představuje význam péče jako jeden z pilířů činnosti muzea.

 

Kritéria výběru vystavených objektů byla dána právě péčí, které se sbírkovým předmětům v minulých letech dostalo: všechny exponáty ukotvené do mobilního výstavního modulu prošly v nedávné době rukama restaurátorek a restaurátorů. V hlavní roli tedy pro jednou není autor, ale zub času, otázka vlhkosti, druh materiálu, různé restaurátorské procesy a způsob ideálního přechovávání objektů.

 

Vybraná díla se na výstavě nacházejí v momentě definovaném jako mezistav. Před umístěním do Šímovy síně MUDu pobývala v depozitáři (nebo na dvoře muzea), poté byla převezena do restaurátorské dílny, kde byla konsolidována, fixována, čištěna, prošla rekonstrukcí, retuší či dalšími potřebnými procesy. Nyní jsou vystavena jako reprezentanti institucionální péče a příklady dobré praxe.

 

K vidění jsou dva obrazy ze souboru prací Zdeňka Kirchnera, reliéf Akt od Karla Hladíka z kolekce darované muzeu Jiřím Šetlíkem. Sádrový odlitek plastiky Václava Bejčka Dívka/Chlapec s chlebem spolu se sochou Olbrama Zoubka Múzo zastupují sbírku české plastiky. Forma instalace následuje méně obvyklou výstavní hierarchii. Je tvořena mobilní klecí, otevřenými moduly umožňujícími pohled na díla z různých úhlů. Zviditelňuje běžně skryté části vystavených děl, stejně jako promlouvá o činnostech muzea, které návštěvníci výstav obvykle nevnímají.