Výstava představuje monumentální tvorbu Martina Skalického z období posledních sedmi let. Nechybí ani nejnovější sochy a nedá se vyloučit, že během výstavy ještě nějaké přibydou, jakmile je Martin Skalický dokončí. Umělec vyzývá návštěvníky, aby se nebáli soch dotýkat, sedat si na jejich podstavce, a když budou chtít, tak na ně třeba přivazovat stužky. Kurátor výstavy Robert Janás doporučuje se přijít na výstavu podívat i opakovaně, protože je možné, že se v průběhu roku budou sochy na svých stanovištích přesunovat.

 

Martin Skalický patří mezi nejvýznamnější sochaře střední generace, kteří absolvovali ateliér figurálního sochařství profesora Michala Gabriela na brněnské Fakultě výtvarných umění. Díla Martina Skalického je možné vidět i ve veřejném prostoru. Vytvořil pamětní desku Jana Rajlicha v Brně na Jiráskově ulici, pamětní desku Jana Rajlicha v Dírné a zatím jeho největší sochařskou realizací tohoto druhu je náhrobek Marie Steinerové na čestném urnovém pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně. Raná tvorba Martina Skalického se nesla ve formě sugestivního hyperrealismu. V uplynulém desetiletí se Martin Skalický posunul od hyperrealistické sochy k jednodušším sumárnějším formám, zájmu o strukturu hmoty a experimentování se sochařských materiálem. Kromě umělých hmot a dřeva se tvárnou hmotou stává i textil a umělé zdroje světla. Martin Skalický zůstává věrný figurální formě. Naplňuje ji ale nadčasovým přesahem. Díla z této fáze jeho tvorby je možné vidět na aktuální výstavě.

 

Kurátor: Robert Janás