Martin Kochan: PETráž
V nadsázce platí, že instalace Martina Kochana odstraňuje bariéru mříže v podloubí Ostravského muzea tím, že staví bariéru novou, nápadnější, jež snáze a snad i úspěšněji než její předchůdce fixuje pohled diváka. Ten už tak nemá potřebu těkat v průzorech ok mříží, aby odhalil to, co se nachází „na druhé straně“, protože se mu ještě před tím vnucuje nová uhrančivější skutečnost v podobě barevné stěny volně asociující abstraktní vitráž. Její přitažlivost násobí i fakt, že se s každým příchozím návštěvníkem rozsvítí. V konečném důsledku to znamená, že spíše než k novoplatonským představám a světelné symbolice (jako tomu bylo u středověkých vitráží) odkazuje k šalebnému ozáření zbožního světa, v němž se křiklavost snoubí s laciností. Instantní povahu instalace umocňuje i užitý materiál. Barevné sklo suplují PET lahve s původní limonádovou náplní, které nejenže akcentují význam instalace ve smyslu poutače, ale výmluvně zosobňují i řetězec návyků současné hyperkonzumní společnosti ve smyslu posloupnosti rutinních úkonů: kup – spotřebuj – vyhoď.
Na rozdíl od reklamy ale Kochanova instalace nic nesděluje ani nenabízí. Odkazuje sama na sebe, v čemž lze pravděpodobně odtušit i závan retra z dob, kdy omezenost sortimentu v obchodech kompenzovala téměř dětská kreativita aranžérů, budujících z jediného artiklu sofistikované instalace, které spíše než spotřebu a touhu vlastnit stimulovaly jen čisté vidění.
Stejně tak lze ale Kochanovu instalaci chápat i jako prosté poznamenání prostoru, do něhož vstupuje. Poznamenání ve smyslu podmanění, s nímž si pohrávaly i někdejší intervence do veřejného prostoru Daniela Burena, na něž Kochan nenápadně odkazuje použitým motivem barevných pruhů.
Tomáš Knoflíček
"V začátcích tvorby jsem se věnoval angažovanému umění ve veřejném prostoru a inspirací mi byla hlavně tvorba akčních umělců tzv. východního bloku. O umění jsem uvažoval především jako o souboru estetických, politických a sociálních hledisek a individuálních výstupů. Od roku 2010 aktivně spolupracuji s výtvarníkem Cyrilem Blažem, později jsem začal spolupracovat s Tomášem Beňadikem a několika „neumělci“. Důležitým rozměrem mých prací je humor a banalita, které osobitě spojuji a kóduji do nových kontextů. Na jedné straně je to poctivá analytická koncepční práce, na straně druhé nekoncentrovaná „freestylová“ bastardní tvorba, která osciluje od monumentálního po momentální. O mé tvorbě se dnes nedá uvažovat jako o jednom uceleném znaku „logu“. Snažím se spíše o komunikaci v celé její šíři vlastním hybridním jazykem a napříč médii."
Martin Kochan
Martin Kochan (*1981, žije a pracuje v Trnavě, SK) je absolvent Pedagogické fakulty Trnavské univerzity (2002-2007) a FAVU VUT v Brně, ateliéru Sochařství Michala Gabriela (2008-2010). Vyjadřuje se prostřednictvím sochy, akční malby, fotografie či performance. Ve své tvorbě se nejčastěji zaobírá kulturními stereotypy současné společnosti, včetně aktuální politické situace, přičemž závažnost témat obvykle vyvažuje značnou porcí ironie, humoru či subverze. Martin Kochan je aktuální finalista Ceny Oskára Čepana.
