Marie Blabolilová
Marie Blabolilová je významná česká grafička a malířka. Vychází z principů mřížky či hravé struktury ornamentů malířských válečků, jež uplatňuje na charakteristicky ztišených kompozicích civilních městských a domácích zátiší a přírody. Vidí svět v rastru. Jde lesem a kmeny se jí řadí do spořádaných zástupů, koruny stromů v sadě tvoří pravidelný vzor, květiny na záhoně se skládají do pestrého ornamentu, z protějšího domu vystupuje křížová struktura okenních rámů.
Marie Blabolilová vstoupila do povědomí především jako grafička. Přirozeně existenciální, černobílý svět čárových leptů, kde nepotkat člověka, ale samo ticho, se po absolvování Akademie stal na dlouho její doménou. Od poloviny sedmdesátých let pro sebe objevila motiv mřížky jako organizační prvek. Zpočátku se zaměřuje na přírodu a atmosférické děje. Rastr určuje, jak se spouští provazy deště, víří chumelenice, vítr rozechvívá koruny stromů či stébla trávy. Organizuje klasy na poli, kmeny stromů v les či sad.
V osmdesátých a devadesátých letech autorka přidává téma města a lidského příbytku viděného zvenku i zevnitř. Na pozadí rastru staví krabice domů a paneláková bludiště, existenciální zátiší mezi geometrií akvárií a holou předmětností opuštěných židlí a stolů či hrnků na poličce. V současnosti je její grafická tvorba prakticky dovršena a Marie se téměř bezvýhradně věnuje malbě. I na tomto poli potvrzuje své oko grafika.
Jako svobodný experimentátor se projevila po listopadovém převratu 1989, který znamenal převrat i v její dosavadní tvorbě. Vrátila se naplno ke štětci a barvě. Malba po tomto návratu již ale není tou klasickou malbou, kterou opustila po absolvování Akademie. Zapojuje obdobně jako v grafické tvorbě princip rastru, udávající rytmus a formující kompozici. S ním souvisí charakteristické využití netradičních materiálů a technik, jako jsou linoleum a malířský váleček. Stará linolea svým vzorem i stupněm sešlapání určují, co na nich bude. Někdy pracuje na základě pointilistického principu, jinde, u robustnějších vzorů, je více malířská a expresivní. Vždy ale vytahuje z plochy předem daného vzoru okem grafika zahlédnutou realitu. S rastrem souvisí í užití válečku. Výrazový verismus svých počátků tak dovádí na pokraj minimalismu, struktury a abstrakce.
Marie Blabolilová do své tvorby nikdy nepřipustila vnější trendy umělecké scény. Ve svém charakteristiky tichém uvnitř je, tak jako v celém životě, nezávislá, svobodná a výsostně autentická,.
Lucie Šiklová
