První retrospektivní výstava malířky a kreslířky Ludmily Padrtové (*1931) shrnuje dosavadní stav bádání o mimořádné umělkyni, která v druhé polovině 50. let minulého století téměř v utajení vytvořila pozoruhodnou kolekci obrazů a především kreseb, jež lze zařadit do širokého proudu poválečné lyrické abstrakce. Její tehdejší významné úsilí na poli abstrakce však upadlo velmi záhy do zapomnění, neboť autorka se již v roce 1961 rozhodla svoji tvorbu ukončit a v následujících letech značnou část své práce rozdala či zničila. Víceméně torzo jejího raného díla, čítající dnes asi 40 obrazů a cca 250 kreseb, objevil až v roce 1996 teoretik umění Jiří Valoch. Vedle Vladimíra Boudníka je dnes Padrtová odborníky považována za ústřední postavu počátků českého informelu. K tvorbě se Ludmila Padrtová vrátila až po padesáti letech, v roce 2011, kdy na popud galeristy a sběratele Milana Mikuše začala opět kreslit. Autorka sama se však o nových kresbách vyjadřuje s pro ni typickým humorem tak, že vlastně neumí kreslit, ale že „kresbu nalézá“. Své kresby však velmi často skutečně komponuje pomocí výřezů, což jenom potvrzuje její mistrovské umění sdělit prostými prostředky cosi velmi podstatného a jinak nevyslovitelného o našem bytí.

KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY S AUTOREM VÝSTAVY
4. a 25. 6. 2013 od 17 hodin