Zatímco v češtině svorka představuje nástroj zajišťující sepnutí nebo sepětí, jinými slovy spojení do nejtěsnější blízkosti téměř rovné jednomu celku, slovenština stejným slovem označuje vlčí smečku. Oba významy mají v rámci názvu nového projektu malířky Lenky Černoty (*1985) své opodstatnění. Na jednu stranu naznačují hlavní předmět jejího uměleckého zájmu, jímž jsou právě vlci, na stranu druhou ale také její silný vztah k nim.

 

Výstava absolventky ateliéru Vladimíra Kokolii na pražské AVU ukazuje výběr nikdy nevystavených pláten z posledních let, s těžištěm v současnosti. Jsou mezi nimi jak situační vlčí obrazy ukotvené v realitě, tak emotivní velkoformátové abstraktní „zářiče“ často malované živočišně přímo rukama, téměř bez zásahů štětce. Výjimečná malířka si během doby vytvořila individuální techniku, kdy přes sebe vrství akrylové a olejové barvy, ale používá i tuše, pastely, křídy nebo nápisy tužkou. Také v přístupu k obrazu a především v zacházení s ním se od většiny jiných malířů liší. Mnohem častěji než obvyklé podložky natažené na blindrámech, používá totiž „osvobozená“ plátna, která nastřeluje přímo na zeď. Některé ze svých vlčích maleb pak umisťuje na několik měsíců do odlehlých lesních samot, kde pomocí fotopasti zaznamenává jejich osud i setkání, která tam prožívají.

 

Výstava připravená speciálně pro Dětskou galerii Lapidarium kombinuje obě polohy do jednoho prolínavého celku. Obrazy vnímá jako průhledy do vizuálních míst, která mohou změnit prožívání každodenní reality a přinést vjemy jiného druhu. Výstavní prostor mění v teritorium. Jedno z pláten čeká na své vlky také v zimní broumovské krajině, kam se po mnoha letech postupně vracejí.

 

kurátor: Radek Wohlmuth

 

Výstavu pořádá Vzdělávací a kulturní centrum Broumov za podpory Ministerstva kultury, Státního fondu kultury, Královéhradeckého kraje a Nadačního fondu GESTOR pro současné umění.