Počátek toho, co je základem pro tento projekt, je instalace Lávka českého umělce Martina Zeta. Lávka byla ústředním objektem jeho instalace v Domě umění města Brna, která byla otevřena v únoru 2020 jen několik dní předtím, než Česko a celou Evropu zasáhla první vlna lockdownu. Martin Zet ve své samostatné výstavě reflektoval sochařskou tvorbu svého otce a kladl si otázky provázanosti prostorů, uměleckých děl a jejich kontextů, přičemž využil právě tento osobní odkaz na dílo svého otce, který byl sám významným sochařem. V této výstavě byl 30 m dlouhý most Lávka hlavním spojovacím článkem mezi všemi těmito souvislostmi a návštěvník výstavy se mohl rozhodnout, zda se projde po podlaze, nebo změní perspektivu tím, že se rozhodne projít po mostě, který vedl celým hlavním patrem výstavního prostoru Domu umění. Zrovna jsem začínal svou uměleckou rezidenci v Domě umění, když jsem se dostal k této instalaci a setkal se s Martinem Zetem. Od tohoto okamžiku začal náš projekt, který vedl k pokračující spolupráci s Lávkou.

 

O necelý půlrok později, v létě 2020, byla instalace Lávka přenesena z brněnského Domu umění do vídeňského Seestadtu, kde se konala v rámci mého meta-artového programu Notgalerie s názvem Nesnesu, abys mě nechal samotného. V dalším kroku jsme o rok později, v roce 2021, polovinu Lávky opět v Seestadtu demontovali, přivezli zpět do Brna a vystavili ji v parku za Domem umění. K vytvoření uměleckého díla jsme přizvali českého umělce Davida Přílučíka, který se účastnil současně obou konců Lávky ve Vídni i v Brně. Poté, co musela být Lávka u Domu umění demontována, dostala se na více než dva roky do skladu INDUSTRY. V této době byla instalace v Seestadtu stále instalována a nabízela pohled na probíhající výstavbu tohoto satelitního města budovaného na severovýchodě Vídně.

 

V letošním roce, ve chvíli, kdy jsme začali připravovat strukturu projektu, o kterém právě čtete, došlo k obrovskému vandalskému činu, kdy neznámá skupina lidí (nebo jednotlivec) během jedné noci zničila Lávku ve Seestadtu. Vytrhali hlavní části a pak je spálili v obrovském ohni. V rámci našeho současného projektu přestavujeme dosud existující polovinu Lávky v areálu Nové Zbrojovky, před budovou INDUSTRY. Ve vídeňském Seestadtu využíváme zbývající části, které nebyly zcela spáleny na uhlí, k vytvoření objektu, který chceme nazvat Lávka Gate. Umělecká díla trojice současných českých umělců prezentující se v prostředí Lávky reflektují vzájemný vztah obou lávek a důležitý prvek spolupráce a iniciativy v současném umění.

 

kurátoři: Anna König Vlk, Reinhold Zisser, Martin Zet