Kristina Vašíčková (1980) vystudovala na pražské VŠUP Ateliér sochařství u Jiřího Beránka. V současnosti pokračuje na doktorandském studiu na Fakultě výtvarných umění na Akademii umění u Borise Jirků v Banské Bystrici na Slovensku. Dřívější figurativní tvorba Kristiny Vašíčkové ovlivňuje i dnešní více abstraktnější polohu jejího díla, které vnímá s odkazem na fenomén totemu, ale ne v jeho hmotné rovině ale spíše duchovní. Vystavené objekty „punčochy, pohlednice a pasové foto“ vycházejí z projektu s názvem Rituál všednosti. Autorčin postup práce v poslední době vychází z principu recyklace již použitého materiálu, který jí mimo samotnou sochu vzniká. Využívá zdánlivě banální estetiku tohoto tzv. odpadu a skládá jej do různých kompozic a pro jejich stabilizaci využívá techniku zalévání do laminátu. Vznikají tak záznamy, vrstvy podivných příběhů neznámého úseku odkazující na existencionální významy života. Při samotné realizaci se autorka soustředí na vnitřní barvu objektu, jeví zájem o vrstvení a kupení. Proces tvorby jí připomíná až nějaký primitivní obřad odkazující k historii. Archeologie autorku fascinuje a podvědomě jak sama uvádí její sochy „nakonec často vypadají jako archeologická vykopávka, i když jsou z laminátu“. Toto je příznačné i pro současnou výstavu v Altánu Klamovka. Objekty připomínající až archaické modely lze vnímat jako jakýsi odkaz na vrstvení v rámci lidského myšlení a paměti.

Lenka Sýkorová