Krajiny Logistiky

Nejjednodušší možná architektura podpírá a obaluje složitý
komplex triviálních procesů logistiky. Za poslední tři roky se celková
plocha skladů u nás zdvojnásobila. Kombinace levné práce, centrální
polohy a rozmachu online nakupování tu připravila ideální podmínky pro
současný explozivní růst logistických parků. V poměru k HDP jich máme už
téměř dvakrát více než v Polsku a třikrát více než v Maďarsku a na
Slovensku.

Říkáme-li ale, že rostou sklady, neznamená to ještě, že s nimi rostou
i města. Často záleží spíše na vzdálenosti k hranicím než k nejisté
kupní síle nejbližšího českého města. Pro řadu mezinárodních skladů
podél dálnic a hlavních tahů nehraje příliš velkou roli, jestli jsou u
Plzně, Prahy nebo Ostravy. Bývají stavěny v odloučených „ostrovních“
lokalitách, bez přístupu k pravidelné veřejné dopravě a službám. V
takových místech pak pracují, ale často i žijí, tisíce lidí z celé
republiky, z Rumunska, Ukrajiny a dalších zemí. Uprostřed ničeho. U
dálnice, ale často bez auta. Krajiny skladů, které vídáme míhat se za
okny vozidel, mají své obyvatele.

Krajina je médium: umělecké zobrazení i jeho skutečný předobraz.
Objekt a zároveň i nástroj pozorování. Rámec, a to, co je v rámci
ohraničeno. Nástroj naturalizování politicko-ekonomické situace doby.
Výstava nahlíží na téma logistiky pohledem krajin vně a uvnitř
skladových areálů o stovkách tisíc metrů čtverečních. Jak se prezentují,
co skrývají, čeho jsou součástí a jaký vliv mají na své okolí? Vzniká
nová vrstva, drtivě přesahující starý svět, do něhož se musí vejít a
který mění. Výstava Krajiny Logistiky tuto novou vrstvu zkoumá dříve,
než společně s „přírodními“ alejemi stromů, které ji lemují, vroste se
samozřejmostí do našeho podvědomí. Popisuje ji šesti Krajinami, exponáty
posouvajícími hranice tohoto klasického žánru, který tak příhodně
zobrazuje to, co už je samo jistým druhem zobrazení.

Kurátorský tým: Kateřina Frejlachová, Miroslav Pazdera, Tadeáš Říha, Martin Špičák