V poslední den roku odkládaných výstav a neuskutečněných eventů připravil brněnský experimentální offspace Zaazrak|Dornych překvapení pro všechny spolupracovníky, podporovatele a fanoušky – online výstavu Kozel – Alkazar (Early Access). Výstava je ke shlédnutí online volně na facebooku a instagramu.  

 

—————

Předběžný přístup k znovurozehrání osudů a dějů, které se odehrály na místě, kde zkamenělá historická paměť vystavěla vrstevnaté slepencové útvary.
 Stálo tu pravěké i středověké hradiště Kozel, jehož podloží rozvrtala těžba vápence a stvořen byl lom se jménem Alkazar. Do skal vyražené tunely měla obsadit nedokončená wolfensteinovská montovna dílů do nacistických raket, nakonec se však skalní chodby zamořily prvním úložištěm radioaktivního odpadu v Československu. Barely s radioaktivním odpadem byly později zality betonem, aby odolal zvědavým jeskyňářům.



 

Různé roviny časovosti: čas hornin, feudálního opevnění, fosilně-kapitalistické těžby “nerostného bohatství”, nacistické technologie, a nukleární energií poháněné vědecko-technické revoluce ve jménu marxismu-leninismu. Do toho trampové, boulder, turismus. Podobně spletitým způsobem vznikla i výstava: víceúrovňovou spoluprací v pandemickém modu, spojujícím dohromady přátelský výlet do kultivované přírody s CGI postprodukcí, recyklací možného a instalací na dálku v zastoupení. 



 

Nesnažíme se na místě plném příběhů uskutečňovat vlastní narativy, ale pokoušíme se nastolit postup známý ze současných videoher: následovat postupy “environmentálního storytellingu”, kde je vypravěčem samotné prostředí a jeho historie, případně “lore”, neboli příběhové pozadí, kontext a všechny prvky, které doplňují hlavní příběh v zájmu vytvoření uvěřitelného světa s vlastními zvyky a ději nezávislými na hráčově přítomnosti a činnosti.

 

V případě skalního ostrohu nad řekou Berounkou nám snad takový postoj umožní podívat se z nadhledu na nemožnost uniknout romantickým klišé v designování krajiny otevřených herních světů. Vystopovat uplynulé dění a pokusit se z něj zjistit způsoby, jimiž jde vyjadřovat myšlenky nikoliv jen skrze text a obraz, ale zapojit je do herních mechanismů, které samy rozehrávají dané prostředí. Sledovat příběh ne jen prostřednictvím slov a výjevů, ale vytvářet ho silou prostorového vyprávění, v němž jsou příběhy zapuštěné uvnitř scény.

 

vystavující: Šimon Levitner, Ver, Iryna Zakharova, Dominik Styk, David Střeleček

kurátoři: Lumír Nykl & Tina Poliačková

 

Výstava se uskutečňuje za finanční podpory statutárního města Brna.