Konstiantyn Zorkin – Ochranná vrstva I

Výstava Ochranná vrstva rozvíjí celoživotní témata ukrajinského umělce Konstiantyna Zorkina. Je však v prvé řadě silnou osobní reakcí na situaci, která na Ukrajině nastala 21. února 2022. Dřevo doplňuje kov, práce s nímž je plná nebezpečí. Namísto měkkosti nastupuje ostrost, čistotu a haptičnost nahrazuje chlad rzi. Kov je tvrdší než dřevo, než lidské tělo, traumatizuje, je ale také sám traumatizován. Osciluje na pomezí ochrany a bezbrannosti. 

Konstiantyn Zorkin je vizuální umělec žijící a tvořící v Charkově. Patří mezi nejvýraznější osobnosti současné ukrajinské scény. Je mimo jiné držitelem ocenění za nejlepší divadelní scénografii. Věnuje se zejména sochařství a umění instalace, ilustraci a kresbě, loutkovému divadlu a performanci. Preferuje dřevo, kov, látku, narativně bohatou strukturu redukuje a abstrahuje. Využívá bohatství evropské mytologie, fascinuje jej magická funkce umění. Divadelní představení Vertep (Betlém), které vytvořil v reakci na napadení Ukrajiny Ruskem pro Charkovské loutkové divadlo, se stalo kultovním, stejně jako představení Žirafa Mons. Projekt Jménem města (2024), připravený ve spolupráci s Charkovským literárním muzeem, osobně ocenil třeba britský historik Timothy Garton Ash. Jeho součástí je i stejnojmenný Zorkinův autorský grafický román.

Výstava je rozložena do dvou kompatibilních částí. V Olomouci jde o budovu bývalé uhelny ve Fakultní nemocnici, kde vzniká centrum pro současné umění a psychoterapii SOMA. Druhá část je instalovaná v galerii Contemporary Czech Art v Šumperku.

SOMA – centrum pro současné umění a psychoterapii je prostorem určeným ke sdílení, interakci, učení se a překonávání různých podob traumatu prostřednictvím a s pomocí forem současného umění. Je komunitním projektem podporovaným Fakultní nemocnicí Olomouc a Muzeem umění Olomouc. Utvářen je lokálně, přičemž kombinuje meditativní a aktivizační nástroje. Zaměřuje se na jednotlivce a jeho prožívání vlastního života i nastolené situace. Využívá zázemí originální industriální stavby (příklad pozdní funkcionalistické architektury Bedřicha Rozehnala), která se nachází v severovýchodním cípu olomouckého nemocničního areálu, a jako maják zároveň označuje bezpečný městský terén. Kdo je zde zdravým a kdo pacientem? Jak vypadá a jak se prezentuje odolná společnost? K čemu je nám veřejný prostor? A jak jej utváříme a sdílíme?

otevírací doba: po–čt 16:00–18:00