Konkrétní Smetana – Klub konkretistů

Srdečně Vás zveme na slavnostní zahájení výstav Konkrétní Smetana a Geometrické příhody.

Klub konkretistů vznikl v Praze v roce 1967, byl založen na pražské Kampě iniciativou Arséna Pohribného, později se teoreticky s klubem propojili také Jiří Valoch, Luba Belohradská nebo Zbyněk Sedláček. Klub byl na počátku 70. let povinně rozpuštěn, pro roce 1989 znovu ustaven a svá centra má v Praze, v Bratislavě, Hradci Králové a Olomouci.

“Kdybych tě mohl vést, jak rád bych tam tudy vedl tě, kde neznám cest,” cituje slova Richarda Weinera Dalibor Chatrný. Směr vede máchovskými krajinami slov skrze akvamarely zrozené prosakováním až k herakleitovským zlomkům. Náhlé uvědomění si vlastní individuality ve fragmentech Jsem a Vyhledal jsem sebe samého doprovázejí čtyři nebeské kruhy Jaroslava Jebavého. Kroužením vzniklé víry popisují vesmírné dění, klid před výbuchem supernovy i nesmírnou nevyhnutelnost zániku hmoty. Pavel Hayek rozvlnil textilní detaily, jako kdyby pracoval s kosmickým prostoročasem, v němž uvízly deformy Jana Kováříka, podivné tvary mezi stvořeným a artificiálním světem. Průlet červí dírou, svět, co letí jako šílený, asociují minimalistické horizontální linie Ladislava Jezbery, v rychlosti pohybu sotva zaregistrujeme rudé obry, bílé trpaslíky a planetární kotouče Milana Housera. Konkrétním univerzem blikají zrcadla dalších dimenzí Markéty Váradiové. Kontrapunkt mezi krystalickým chaosem a přepečlivým řádem Vladany Hajnové není protikladem stavbám z nalezených přírodních segmentů Štěpána Málka. Umělý svět tak podobný přirozenému – a přece tak odlišný, je generován v neustálých procesech kybernetických algoritmů Aleše Svobody. U-život, buněčné automaty, simulace evolučních mechanismů se programují v reálném čase přímo před námi. Čím můžeme skončit? Začněme světlem instalace Richarda Loskota…

kurátorka: Martina Vítková