Komentovaná pohlídka výstavy Tělovýchova, Dominik Běhal

Srdečně Vás zveme na komentovanou prohlídku výstavy Tělovýchova. Autorem maloforátových fresek je absolvent AVU Dominik Běhal. Komentovaná prohlídka proběhne v prostorách multifunkční umělecké platformy Moving Station.

Výstava potrvá do 20. 10. 2019 v otevírací době kavárny Moving Station.

Křehká Tělovýchova

Tělovýchova, právě tak nazval Dominik Běhal svou ucelenou sérii maloformátových fresek, která je aktuálně k vidění v prostorách Moving Station v Plzni.

Kontrast neurčitých ploch barev, držených v jemných šedavých tónech, které se ztrácí i vymezují v rozmanitých hustotách a hrubostech bělostné omítky, taktéž torza nahých těl inspirovaných vizuálním deníkem autora, si s lehkostí poety pohrávají s obrazivostí diváka, který odezírá neurčité mizivé pozice i měkkost lidské kůže, která je oproti okolí šťavnatá, hutná – právě v ní nás autor uvědomuje o možnosti zarytě a trvale si uchovat „dědictví“ intenzivního zážitku.

K absentování přítomného momentu a potřebě znovu vdechovat život zbylým kusům minulých časů odkazuje taktéž samotný formát a volba techniky. Přičichnutí k dnes už jen zřídka využívané malbě do mokré omítky diváka upamatovává na to, co už je dávno zastřeného nejen vrstvami prachu, ale i fragmentalizací lidské paměti, která vytrhává momenty z komplexních dějů jako vzorky, a tak, trochu paradoxně, vydává svědectví o stavu a zaměření celého člověka v minulosti, ovšem nevyhnutelně je projednává (porovnává), vypovídá i o aktuálním stavu organických tělesných, duchovních, duševních, sociálních i metasociálních struktur jevů uvnitř osobnosti. Poznání, ač kusé, přesto do jisté míry všestranné a nepostradatelné, tedy hodnotné pro další vývoj.

Formáty s postavami, co se vejdou do hrsti, intimně pobízí k přivlastnění si jejich obsahu. Díla před divákem hmatatelně jsou, ale nedají se ve své prchavosti uchopit teď a tady, jakoby i samotná přítomnost v autorových očích paralelně existovala již v minulosti.

Budeme-li chtít v cyklu děl hledat metaforu, nabízí se taková, kdy stejně jako dílo, které máme před sebou, vnímáme a cítíme v závislosti na osobních zážitcích a zkušenostech, které nám nikdo nevezme, ale možná jen do té míry, do jaké si je „nevezmeme“ my svou neschopností si je zapamatovat, proto je nutné provádět jakousi „tělo-výchovu“, abychom tyto své schopnosti dokázali stále více zdokonalovat a mohli je maximálně zužitkovat.

Anna-Božena Kuchtová