Klaudia Kiercz Długołęcka – Ztracený prostor

Umění Kiercz Długołęcke je dlouhodobě soustředěné na vnímání prostoru prostřednictvím pozorování zjednodušených reprezentací architektonických forem. Autorka pracuje s odkazy již neexistujících Štetlů, malých měst se silnou židovskou populací, a to zejména ve střední a východní Evropě, nicméně vyskytujících se i v jiných částech světa. Inspiraci pro svou tvorbu hledá často až ve středověku, kde lze, zejména v Polsko-litevské unii či Rumunsku, hledat prapůvod oněch židovských Štetlů. Specifické oblasti, uzavřené od okolního světa, tehdy charakteristické chasidským judaismem a používáním výhradně jidiš, jsou pro autorku bazální oblastí k uměleckému výzkumu, zejména formou prostorových instalací doplněných velkoplošnou kresbou či grafikou. Práce Kiercz Długołęcke má mezinárodní přesah a je hybatelem v uměleckém působení při hledání historických kontinuit a kontextů v návaznosti na další kompletně uzavřené oblasti současného světa. Autorčina realizace připravovaná pro prostory barokní valašskomeziříčské Sýpky může být navíc silným mementem na poměrně velkou židovskou komunitu předválečné doby oblasti Valašska i samotného Valašského Meziříčí. 

Klaudia Kiercz Długołęcka je polská multimediální umělkyně výrazně spojená s Akademií výtvarných umění ve Varšavě. Vystudovala politologii, ale studovala i Právnickou fakultu na Varšavské univerzitě a později i Fakultu grafického designu na Akademii ve Varšavě. Grafickému designu a ilustraci, zejména knižní, se věnuje i profesionálně. Umělecky se ovšem nejvíce prosazuje v práci s prostorem. Tvoří instalace, prostorové objekty a intermediální realizace. Vede Institut mediálních umění profesora Ryszarda Winiarského na Akademii výtvarných umění ve Varšavě. V současnosti žije a tvoří ve Varšavě.