Inspirace pro malby prapodivných květin pochází přímo z Voynichova rukopisu, což je dosud nerozluštěný manuskript neznámého autora z počátku patnáctého století. Pravděpodobně se jedná o herbář či lékařsko-astrologickou knihu, která malířku fascinuje už dlouho. Lituje, že o ní jako malá nevěděla. Rozjitřila by prý její fantazii ještě více než pražské pověsti, ilustrace Cyrila Boudy nebo záhadologické a UFO magazíny, které si s oblibou kupovala její babička.

 

Koncept maleb čerpá konkrétně z botanické části rukopisu, která obsahuje ilustrace neznámých rostlin a převádí tyto nákresy do realistické malby s nádechem barokních botanických zátiší. Dalo by se říci, že tyto květiny přímo portrétuje.

 

Zkoumat tuto knihu nikoliv prostřednictvím textu, ale skrze ilustrace, Kláře Sedlo umožňuje zcela nový pohled na celé dílo. Logicky je jako klíč k významu tajemné knihy primárně vnímán text, ale autorka se rozhodla na něj podívat jinou optikou. Rozhodla se rekonstruovat ilustrace rostlin, často jednoduché a popisné nákresy prapodivných hříček botaniky, do jejich možné reálné podoby. 

 

Klára Sedlo říká: “Je to nezaměnitelný pocit kreslit něco, co nikdy neuvidím, podle nákresů někoho, koho nikdy nepotkám. Právě tato skutečnost je pro mne zásadní. Jako malíř se totiž člověk učí dlouhý čas právě to: nahlížet na věci, jakoby je viděl poprvé. To mi umožňuje vnímat objekty, plochy, barvy a objemy v jejich skutečnosti, nezatížené kulturní nebo společenskou zkušeností, kterou na sebe nabalujeme už od dětství. Série Voynichovy rostliny je moje řešení obrovské hádanky Voynichova rukopisu skrze její obrazovou část.”

 

Kurátorka: Reny Mužíková