“Rukopis, který používám ke kontrole a ověřování věcí, včetně mých emocí, jejich organizování a vyjasňování, se stal kresebnou animací. Animace obvykle vytvářím sama v uzavřeném prostoru, stejně jako když maluji. Nejedná se o text, ale jakési schéma, kde si zapisuji to, co jsem do té doby viděla, cítila a o čem jsem přemýšlela. Snažím se co nejvíce vyvarovat nepravd. To však není ani skutečnost, ani pravda; je to vnitřní moře, neviditelné vzdálené moře. Dobré i negativní věci. Akt potvrzení zahrnuje skutečnou cestu na místo. Tvořit umění zde v České republice je experimentem i pro mě samotnou. Místní lidové tradice, jako např. masopust, pro mě byly velmi podnětné, stejně tak města, která jsem navštívila. Kresba jsou podivná písmena. Když vidím ikonografii v překrývajících se tazích pastelem, začnu tvořit díla na plátno a poprvé maluji s myšlenkou ‘malby’. To vnímám jako malování ze stopy tvaru přílivové plochy po odlivu. Chtěla bych s diváky cestovat k neviditelnému moři.”

  

Kei Ichikawa je studentka navazujícího ateliéru Malba na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara. Díla na výstavě vycházejí z básně Diving into the Wreck od Adrienne Rich.