Kavárna Era

Původně volně stojící obytný dům Josefa Špunara s restaurací a kavárnou Era na Zemědělské ulici č. 30, postavený v letech 1927–1929 podle projektu Josefa Kranze, patří k architektonicky neobyčejně cenným brněnským památkám meziválečného období, který se půdorysnou osnovou i řešením vnitřku hlásí k zásadám charakteristickým jak pro purismus, tak také pro raný funkcionalismus. Pro mladého začínajícího architekta nebyl zadaný úkol jistě nijak jednoduchý, protože měl navrhnout objekt, v němž mělo být pod jednou střechou soustředěno kavárenské a restaurační zařízení a zároveň i byt majitele. Zvláště komplikované bylo propojení a současně oddělení veřejných a privátních prostor. Kranz proto vytvořil nejméně dvě základní varianty řešení. Nakonec budovu rozdělil horizontálně na dvě funkčně i dispozičně diferencované jednotky – na restauraci s kavárnou v přízemí a v patře a na byt majitele, který zaujímal – s výjimkou kuchyně a komory v prvním podlaží – celé druhé poschodí. Není jistě bez zajímavosti, že v letech 1927–1929, kdy Era vznikala, pracoval Kranz v ateliéru Bohuslava Fuchse, který právě tehdy projektoval a stavěl hotel Avion, v němž najdeme pozoruhodně shodné „emotivní“ vyznění původně strohé funkcionalistické koncepce.

Ani Eře se nevyhnul smutný osud většiny brněnských meziválečných kaváren. V 50. letech ji získaly Restaurace a jídelny Brno II, které ji po řadě nekoordinovaných a degradujících úprav využívaly jako pivnici. Na přelomu 70. a 80. let, když už někdejší kavárna Era byla zapsána do Státního seznamu nemovitých kulturních památek, v ní další správce – nedaleká Vysoké škola zemědělská – vybudoval výpočetní středisko. To s sebou přineslo četné další zásahy do už tak velmi zdevastované stavby, z níž se dochovaly kromě křivkového schodiště v podstatě jen obvodové zdi. Začátkem 90. let restituovali objekt dědicové původního majitele, ale ani jim se přes veškeré snahy, podpořené finančními dotacemi města Brna a Ministerstva kultury ČR, nepodařilo restauraci s kavárnou zrekonstruovat a vrátit jí její původní funkci. Obnovit zašlou slávu podniku se pokusil i další vlastník, jemuž ho restituenti prodali, bohužel opět bezvýsledně. Až nynější majitel získal s pomocí občanského sdružení Studio 19 dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj i z dalších zdrojů a po pečlivé památkové obnově restauraci s kavárnou v roce 2011 otevřel návštěvníkům, kteří si do ní stále častěji nacházejí cestu nejen kvůli nevšedním gastronomickým, ale i kulturním zážitkům.

V prostoru kavárny pravidelně probíhají výstavy současného umění kurátorsky připravované Annou Königovou a Šimonem Křížem.