Kateřina Palešníková: Sui generis

Galerie NIKA představuje tvorbu Kateřiny Palešníkové, která ve spolupráci z kurátorkou výstavy Evou Skopalovou vytváří instalaci reflektující problematiku kýče.

__________________________________________________________________________

Dialektický obraz, termín Waltera Benjamina, vystihuje podvojnou časovost uměleckého díla – jednak historickou, ale také současnou. Díky etablování se kategorie kýče na konci 19. století je umožněn patřičný „nadhled“ a možnost další nadstavby k obrazu Kateřiny Palešníkové. Tím že kýč jako takový je zdrojem inspirace pro další tvorbu, jeho místo v dějinách je zpětně osmysleno a je mu dodána historická důležitost. Instalace v Galerii NIKA podrývá časové určení vystavených předmětů – jinými slovy předměty vystupují ze své vlastní doby. „Historický smysl umění záleží v tom, že činí možnou a smysluplnou filosofii umění. […] Teorie není něco z vnějšího světa, jemuž se [umění] snaží porozumět: aby porozuměla svému předmětu, teorie musí pochopit sama sebe. […] Umění se konečně vypařilo v záblesku čisté myšlenky o sobě samém a zbylo pouze jakožto objekt svého vlastního teoretického vědomí.“2 Pokud tedy umění pohltilo estetiku kýče, tak jen proto, aby ji sublimovalo ve vlastní teorii – tím jeho existenci učinilo nezbytnou pro umění sui generis.

: Eva Skopalová