Karolína Rossí – Whakaari

Před zraky objevitele Jamese Cooka se před 250 lety vynořil z oblaku bílých par sopečný ostrov. White Island (maorsky Whakaari) se nachází v zálivu hojnosti v Tichém oceánu. Dodnes si tento stratovulkán ponechal auru nedosažitelnosti. Kolem neobyvatelného ostrova je obrovské množství přírodního bohatství. Nedávno na hladině oceánu vědci objevili podmořského želatinového červa. Kupodivu to nebyla síť plastového odpadu. Při výzkumu zjistili, že růžové plovoucí těleso tvoří množství organismů, konkrétně kolonie ohnivek. Ohnivky dokáží vyzařovat světlo podobně jako hlubinné ryby. Levitující megaorganismus se pohybuje samovolně oceánem a polyká plankton. Víme o těchto živočiších z hlubin stále pouhý zlomek. Jejich zpřítomněním se lidskému oku zobrazuje nová imaginace neznámé obří hmoty. Dorůstají až do velikosti 30 metrů. Je možné po rozpoznání jejich materiální struktury odkrýt to prapůvodní a věčné? Co spojuje tento tvar s vodním živlem? A je to živý organismus, který se vyvíjí ve stejném časoprostoru jako ostatní? Kolik takových tva(o)rů existuje? A dostaneme někdy na tyto otázky odpovědi?

Imaginace je velmi silné médium, které v mysli člověka vyvolává milióny abstraktních představ. Příroda vytvořila širokou škálu jednoduchých i složitých organismů. 
U francouzského filozofa Gastona Bachelarda najdeme zajímavou myšlenku: „Voda rozpouští substance a sjednocuje obrazy.” Takovým křehkým článkem v ekosystému je právě zmíněný „mořský jednorožec.“ Často se svět ukazuje zkresleně a rozpouští se v tekutém toku dezinformací a fake news.

Výstava Karolíny Rossí je postavena na psychoanalýze a jasně vyřčené otázce: Může nám poskytnout obrovské množství dat konkrétní odpověď nebo jasný tvar?
Tak jako může literatura sloužit k hledání podvědomí, může malba nabízet poznání reálného světa. 

V akvarelových kolážích se skrývá velká zobrazivá síla, která umožňuje vrstvení tvarů v nové imaginativní skrumáže. Autorka hledá výsledný tvar metodou náhody. V kolekci drobných organismů hledá formuli k vytvoření tvarových modifikací v kompaktní celek. Ponořit se skrze malbu do hlubin neprobádané propasti může nabídnout čitelnou odpověď. Ta však v závěru může být výsledkem jen pro malou výseč našeho vnímatelného záběru.


Kurátorka výstavy: Karolína Juřicová