Karíma Al-Mukhtarová, Martin Pondělíček – Nevšední všednosti

Karíma Al-Mukhtarová a Martin Pondělíček pronikají ke svým identitám skrze meditativní až rituální způsoby své tvorby. Nalézají skuliny v mnohovrstevnatém prostoru a prosakují jimi stále hlouběji. Oba neúnavně pracují v technikách náročných na čas, preciznost a trpělivost. Vyzkoušené techniky posouvají za hranice možností. Oba autory spojuje mnohovrstevnatost jejich uměleckých prací. Za krásou se ukrývá ironie, za řádem chaos, za vážností humor. 

Karíma Al-Mukhtarová (*1989) je jednou z nejzajímavějších vizuálních umělkyň své generace. Postupně studovala u Jiřího Kovandy na Fakultě umění a designu v Ústí nad Labem, v ateliéru intermediální konfrontace Jiřího Davida na pražské UMPRUM a na intermédiích u Mileny Dopitové na AVU, kde promovala v roce 2018. Je vítězkou Essel Art Award CEE pro Českou republiku (2013). V minulém roce absolvovala několikaměsíční stáž CEAAC ve francouzském Štrasburku. Jedním z hlavních témat její tvorby jsou procesy sebeuvědomování a otázky identity. Nezřídka tematizuje vlastní životní zkušenost, která je ukotvená i v jejím irácko-slovenském původu. Karíma Al-Mukhtarová patří mezi ty výjimečné autory, kteří do značné míry ignorují dobové trendy i umělecké strategie, ale naopak pracují s tradicí, znovuobjevují a vrací do hry původní řemeslné techniky a dokážou jim dát aktuální i osobní obsah. Sama pracuje například s výšivkou a keramikou, k níž patří třeba také japonské umění kintsugi týkající se restaurování keramiky, které má svůj původ v 15. století.

Martin Pondělíček (*1992) vystudoval nejdříve Výtvarnou výchovu na Univerzitě Karlově. V současné době je studentem posledního ročníku ateliéru Intermediální tvorby Mileny Dopitové na AVU. Během svého studia absolvoval stáž v ateliéru Tvorby Textilu Jitky Škopové na UMPRUM a ateliéru Nových Médií Kateřiny Olivové a Dariny Alster (AVU). Ve své práci si vybírá dílčí segment, jenž následně násobí v ploše i hmotě. Strohost, monochromatičnost a systematičnost je pouze klam na první pohled. Přiblížením k nánosu segmentů se pohled utápí v nadměrném množství vrstev a detailů, které po následném odstupu splynou opět v jedno, ale již s posunutým významem zkušeností zblízka. Pro tuto výstavu vytvoří velkoformátový reliéf našíváním malých skleněných korálků – rocailles – na plátno, tečkované kresby vytvořené tužkami připevněnými na všech deseti prstech, objekt z vylisovaných květin a společnou textilní práci s Karímou Al-Mukhtarovou.