Kader Attia – Modern Genealogy
Kader Attia se zabývá koloniální a postkoloniální minulostí, citlivě odkrývá komplikované a „nevyvážené“ vztahy mezi západním a ne-západním světem a zkoumá jejich vzájemnou kulturní, politickou, společenskou a technologickou výměnu. Dlouhodobě se ve své tvorbě vrací k architektuře, zejména k prostředí, které architektura vytváří, společně s jejím prostorovým a politickým rozměrem. Téma kritiky moderní architektury jako prostředí pro život, které často selhává, se v tvorbě Kadera Attii objevuje nesčetněkrát. On sám, jako dítě alžírských rodičů ve Francii, vzešel z tradic a kontextu Západu i Východu a ve svém díle využívá vizuálních symbolů a významových odkazů obou kultur.
Jako umělec pracuje Attia s mnoha médii. Na výstavě v Galerii VI PER je prezentován výběr jeho fotografií, koláží a video, které všechny propojuje tematika architektury. Vystavená díla vznikala mezi lety 2003–2018.
Video Normal City (Normální město, 2003–2008) detailně zobrazuje fasády budov přistěhovaleckých sídlišť velkých francouzských měst a zrcadlí tak životní prostor lidí, kteří do Francie doputovali často z jejích bývalých kolonií. Za fasádami tušíme „neviditelné“, politicky, ekonomicky i kulturně využívané obyvatele, odstrčené na okraj. Podobnou pozici nabízí také velkoformátová fotografie Snails (Hlemýždi, 2009), ukazující nepřátelské a zchátralé prostředí pařížských předměstí. Na jiné fotografii, Satellite Dishes (Satelity, 2009), lze hledat život obyvatel za „lesem“ satelitů, připevněných na velkém obytném komplexu Diar El Mahçoul v Alžíru, postaveného předním francouzským architektem a urbanistou Fernandem Pouillonem (1912–1986) v polovině 50. let.
Série fotografií Rochers Carrés (Hranaté skály, 2008) zaznamenává mladíky na obřích betonových blocích pláže přezdívané Rochers Carrés v Alžírsku. Hledí za obzor a sní o příslibu lepšího života v Evropě, na druhé straně Středozemního moře. Kader Attia přirovnává betonové bloky pláže k prostředí pařížských předměstí s jejich masivními obytnými domy, tedy paradoxně k místům, kde mnoho přistěhovalců ve skutečnosti skončí.
Ve svém cyklu koláží Following the Modern Genealogy (Na základě moderní genealogie, 2012–2018) pak Attia zkoumá vztahy a průniky mezi moderní západní architekturou, afro-arabskými vlivy a tradičními stavebními praktikami kolonizovaných území. Na příkladech architektury hledá podobnosti a souvislosti mezi „rozvinutými“ a „primitivními“ zeměmi a vytváří alternativní dějiny, které narušují dominantní západně orientovaný pohled na genealogii moderní architektury.
Kader Attia se narodil roku 1970 ve Francii, vyrostl v Paříži a Alžírsku a v současné době žije v Berlíně. Jeho práce byla prezentována v rámci skupinových výstav a bienále, jako např. na 12. bienále v Šanghaji (2018), 12. bienále v Kwangdžu (2018), na Manifesta 12 (Palermo, 2018), na 57. bienále v Benátkách (2017), na dOCUMENTA 13 (Kassel, 2012), v Haus der Kulturen der Welt (Berlín), v Met Breuer (New York), Kunsthalle Wien (Vídeň), Museum of Modern Art (New York), Tate Modern (Londýn), Centre Pompidou (Paříž), Solomon R. Guggenheim Museum (New York) a mnoha dalších. Nedávné významné samostatné výstavy zahrnují mj. The Museum of Emotion (The Hayward Gallery, Londýn, 2019), Scars Remind Us that Our Past is Real (Fundacio Joan Miró, Barcelona, 2018), Les racines poussent aussi dans le béton (Musée d’art contemporain de Val-de-Marne, Vitry-sur-Seine, 2018), The Field of Emotion (The Power Plant, Toronto, 2018), Kader Attia (Museum of Contemporary Art, Sydney, 2017), Repairing the Invisible (SMAK, Gent, 2017), Sacrifice and Harmony (Museum für Moderne Kunst, Frankfurt nad Mohanem, 2016), The Injuries are Here (Musée Cantonal des Beaux Arts, Lausanne, 2015), Contre Nature (Beirut Art Center, Bejrút, 2014), Continuum of Repair: The Light of Jacob’s Ladder (Whitechapel Gallery, Londýn, 2013) či Repair: 5 Acts (KW Institute for Contemporary Art, Berlín, 2013).
V roce 2016 založil Kader Attia v Paříži ̶L̶a̶ ̶C̶o̶l̶o̶n̶i̶e̶, bar a živý prostor pro sdílení myšlenek, který po způsobu agory poskytuje místo pro živou diskusi.
