Jürgen Groβe, Dočasné pohledy

Každá fotografie je úzkým výřezem prostoru i času. Memento mori. Fotografovat znamená podílet se na smrtelnosti, zranitelnosti a proměnlivosti lidí či věcí.
(Susan Sonntag, O Fotografii,1978)

Během intenzivních leteckých útoků v průběhu druhé světové války byla v Berlíně zničena téměř polovina všech budov. Nálety po sobě zanechaly na dlouhá desetiletí mnoho stavebních proluk a polorozpadlých domů, které byly v osmdesátých letech perfektním prostředím pro vznik a rychlý rozvoj graffiti scény. Fotografování street artu se Jürgen Große věnuje od začátku devadesátých let, v poslední době ho však nejvíce zajímá samotná architektura, struktura, barva a světlo. Například ho fascinují budovy, které právě procházejí rekonstrukcí a nebo novostavby, jejichž fasády jsou dočasně zakryté stavebnímy plachtami, fóliemi či textiliemi. Německý název výstavy »Schauseite« (průčelí) odkazuje k přední, hlavní straně budovy, zde k fotografem vybranému nejlepšímu pohledu na danou vizuálně komplexní situaci.

Jürgen Große je neustále v pohybu. Chodí hlavně v brzkých ranních hodinách téměř prázdným městem. Neustále hledá, touží po objevu, po správném místě ve správný čas. Fotografuje rychle, ale ne hekticky, přímo z ruky bez stativu. Jednou, dvakrát, pětkrát, tak dlouho, až je záběr perfektní. Záběr, který má předem v hlavě. Jeho zrcadlovka totiž žádný display, na kterém by mohl fotku zkontrolovat nebo vymazat, nemá. Během několika minut se může scéna kompletně změnit, záběr na vždy zmizet.

Z každého filmu nechává Jürgen Große po vyvolání udělat fotky ve formátu 10×15 cm, které se pak po tisícech hromadí v jeho ateliéru. Tenhle zvým způsobem chaos má ovšem systém. Každá fotka je na zadní straně přesně popsaná. Na příklad »8.11/F.13/10a« znamená srpen 2011, film číslo 13, negativ 10a. Podobně je tomu také s motivy fotografií. Velkoměstské scény plné hustých struktur, překrývajících se materiálů a divoké koexistence architektury a přírody vypadají ze skrze hledáček Jürgena Große velmi uspořádaně: přímé rovné horizontály a vertikály, markatní pole výrazných barev, ostré detaily, vše jěště umocněno lesklým povrchem.

Ve výstavě »Dočasné pohledy« opouští Jürgen Große svůj obvyklý formát. Pracuje s celým políčkem filmu bez sebemenšího ořezu, prezentuje ruční zvětšeniny až do velikosti 120 x 180 cm a vzdává se kvůli tomu precizní ostrosti. Touha ukazovat pravdu nejen že odpovídá zaběhlým představám o fotografickém médiu jako takovém, ale hodí se také ke klasickému způsobu práce Jürgena Große. Dokonalá fotka vzniká přímo na negativu.

Alena Drahokoupilová