Tahle galerie není jenom pro mladý! Umakart loni oslavil desetileté výročí a ve svém prvním -teen roce si začíná klást existenciální a zpochybňující otázky. Je platforma vitrínkové galerie dlouhodobě udržitelná? A není zaměření na nejmladší generaci umělců už dnes spíš diskriminací, než poskytováním jedinečné šance první výstavy? Kurátorský tým Umakartu se rozhodl tato témata zohlednit a na rok 2019 připravil výstavní koncepci “50 +”.

 

Kurátor Šimon Kadlčák pak v autorském sub-konceptu oslovil výtvarně činné, avšak obecně nepříliš známě otce umělců, kteří již v Umakartu v minulosti vystavovali. 

 

Ladislav Sýkora je jakýmsi postmoderním pokračovatelem váchalovské tradice. Žije na Šumavě, kde hyperaktivním tempem produkuje autorskou grafiku nejčastěji v technice domalovávaného soutisku linorytu. Obrazy na nich zpodobené mají v sobě zpravidla dávku jisté měkce hřejivé fantastičnosti, námětově však většinou vycházejí z okouzlení každodenními prožitky.

 

Také Jozef Mrva st. je grafik a výrazně graficky působí i jeho detailní šrafované perokresby z posledních let. V malbě naopak volí výrazně hutný pastózní styl. Cyklicky se vrací k několika tématům – hvězdné obloze, či vrakům aut. Zvlášť v poloautomatických deníkových kresbách se ale jeho tématický rejstřík pohybuje v širokém rozpětí od realismu všednodenních zátiší až po takřka dematerializovanou proto-kubistickou abstrakci.

 

Oba umělce vedle média grafiky spojuje i určité solitérní postavení v rámci výtvarné scény, nadšení pro umění jako základní životní postoj, fascinace zdánlivě obyčejnými objevy, a také to, že jejich synové Šimon a Jozef ml. vystavovali v Umakartu v roce 2015.