Josef Koudelka – Ruiny

Fotografie nejnovějšího souboru Josefa Koudelky vznikaly dlouho, jak je ostatně pro autora typické. Pořídil je mezi léty 1991 až 2017 na více než dvou stovkách archeologických míst ve Středozemí, včetně Albánie, Alžírska, Bulharska, Egypta, Francie, Chorvatska, Itálie, Izraele, Jordánska, Kypru, Libanonu, Libye, Maroka, Portugalska, Řecka, Slovinska, Sýrie, Španělska, Tuniska a Turecka. Než získaly definitivní podobu ve výstavě v roce 2020 v Paříži a v knize Ruins, byly představeny na výstavě v Marseille a také v několika ukázkách na rozsáhlé retrospektivě Návraty uspořádané v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze v roce 2017. A podobně jako u této retrospektivy se i fotografie z projektu Ruiny staly součástí velkorysého daru, který autor v uplynulých letech UPM věnoval už na dva a půl tisíce fotografií ze svého celoživotního díla.

Lidskou činností poznamenaná krajina se prolíná celým dílem Josefa Koudelky. Někdy jako hlavní téma, jindy jako spodní proud prochází většinou jeho souborů, ať už jsou to rané práce i soubory Cikáni a Exily, aby zcela dominovala v panoramatických fotografiích vytvářených po roce 1986. V mnohých z nich Josef Koudelka sledoval výraznou civilizační změnu, jak těžký průmysl, který dominoval evropské kultuře nejméně jeden a půl století, zaniká nebo odchází do zemí třetího světa. V těchto krajinách se lidé objevují jen sporadicky. Sledována je především jejich interakce s krajinou, jak ji člověk výrazně přetváří industriální činností nebo svými konflikty. Jsou to krajiny antropocénu.

Je dobré si připomínat, že památky a archeologická naleziště nejsou jen atraktivní místa globálního turismu, které přispívají k věhlasu i rozpočtu jednotlivých zemí. Tyto zbytky monumentálních staveb jsou také ztělesněním mocenských ambicí lidí, kteří zde byli před námi. Často vznikaly těžkou prací otroků a jako výsledek obchodů a válek. Při pohledu na Koudelkovy fotografie můžeme sledovat autorovu interpetaci, obdivovat úchvatné památky antiky, unášet se malebností místa, dojímat se řemeslným umem našich předků, ale můžeme si také uvědomit, že co jsou dnes antické památky Středomoří, čeká dříve nebo později i naši civilizaci.

kurátor: Tomáš Pospěch