Výstava prezentuje cestu významného představitele českého informelu Jiřího Valenty (1936-1991) od malířské tvorby k fotografické během života ve Francii v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Jiří Valenta po opuštění Československa v roce 1968 navázal na svou dosavadní malířskou tvorbu, ale nepodařilo se mu napojit se na německou galerijní scénu. V roce 1975 přestává naprosto frustrován malovat a o několik málo let později začíná v tajnosti fotografovat, své práce ovšem nijak neprezentuje a nechává je coby barevné diapositivy.

Ať už náměty jeho fotografií byly jakékoli, nezapřel neutuchající zájem o světové malířské trendy a zůstal v podstatě malířem, který se vyjadřuje fotografií. Fotografoval vždy s obdivem ke kráse materiálu, přírody, plochy či náhody a v neposlední řadě i zásahu člověka. V těchto pracích je jako malíř zrovna tak rozpoznatelný, jako je fotograf originální.  Jeho impozantní fotografické dílo poznává publikum až po jeho smrti.