Jiří Straka – starý přítel: Porcelán Qinghua

Přijměte srdečné pozvání na komentované prohlídky za osobní účasti umělce, konané ve čtvrtek 22. 2. a 15. 3. 2018 od 17 hodin. 

Vstup: volný 

Více než sto společných cest Čínou, naše bohatá společenská setkání a přátelství s rozmanitými osobnostmi Říše středu nás s malířem Jiřím Strakou historicky spojují.

Zdeněk Sklenář, 2018

Porcelán Qinghua

Poprvé jsem čínské „město porcelánu“ Jingdezhen navštívil před čtyřmi lety, kdy jsem pro známého sběratele modrobílého porcelánu, pana Hu Guoyina, maloval na doporučení našeho společného přítele – malíře Wu Yi – kolekci 12 rozměrných váz právě technikou modrobílého porcelánu qinghua (malba kobaltem pod glazurou).

Toto médium mě naprosto okouzlilo a do města Jingdezhen jsem se poté vrátil ještě několikrát.

Historie výroby keramiky sahá v lokalitě Jingdezhenu do doby před více než 2000 lety. V místním muzeu jsou vystaveny výrobky z jemné kameniny a protoporcelánu z doby Severních a Jižních dynastií, dynastie Tang i Song. Modrobílý porcelán qinghua se zde začal vyrábět v době pozdní dynastie Yuan ve čtrnáctém století a za doby následujících dynastii Ming a Qing se stal na celém světě synonymem pro Čínu, její vytříbenou kulturu a umění.

Právě významové bohatství tohoto zdánlivě prostého média mě zaujala a přivedla k práci na několika souborech modrobílého porcelánu, kdy využívám tradičních tvarů (tvary pocházející z období Yuan a Ming) ve spojení s neobvyklým zpracováním dekoru. Do kontrastu s tradičním tvarem porcelánu stavím dekor využívající tvarosloví staré evropské malby ve spojení s typickými čínskými motivy (hmyz, květiny, ryby…) ale i s motivy každodenní reality současných čínských měst. Na rozdíl od tradičních způsobů výzdoby neurčuje často rytmus a kompozici dekoru linie, ale rozsáhlé plochy ve spojení s jemným stínováním a lavírováním.

Přitažlivá na práci s porcelánem pro mne není jen křehkost a historická zatíženost tohoto média, ale také nejistota výsledku často několik dnů nebo týdnů trvající intenzivní práce. Během výpalu totiž některé kusy popraskají nebo se objeví deformace, defekty glazury, nežádoucí změny odstínu kobaltu a jiná, vesměs nevratná poškození díla. Malíř tak pracuje s určitým pocitem marnosti a nejistoty, a napětí, které předchází každému otevření pece, může být vzrušující.

Jiří Straka, 2017