Jiří Načeradský

Jiří Načeradský byl výraznou osobností českého výtvarného umění, patřil k nejvýraznějším představitelům tzv. nové figurace 60. let. Jeho díla jsou charakteristická zejména zaměřením na lidské tělo – někdy i s erotickým a sexuálním podtextem, které se stalo ústředním tématem většiny jeho tvorby. Díla ze série Běžců se dnes řadí mezi to nejlepší z dobové tvorby. V 70. letech se v obrazech Jiřího Načeradského objevují vlivy geometrie, ústředním motivem se stávají Kudlanky, které autor maloval v různých obměnách. Malba Jiřího Načeradského byla založena na dlouhé přípravě, vybíral z mnoha kreseb, ale konečné rozhodnutí bylo rychlé, nepochyboval. Po dokončení se k obrazu vracel po určitém čase. Čas ukázal, co musí dokončit či opravit. Od díla chtěl odcházet s jistotou a dobrým pocitem, že pro to udělal všechno. Obrazy Jiřího Načeradského spojené s lidskou figurou a ironickým, groteskním pohledem, nám umožňuje vnímat autorovu osobní výpověď o světě.

Jiří Načeradský (*1939–2014) v letech 1957–1963 studoval na AVU v Praze (V. Rada), koncem 60. let absolvoval studijní pobyt v Paříži. V 70.–80. letech se nemohl věnovat volné tvorbě, jako umělec byl komunistickým režimem bojkotován, proto se živil restaurováním fasád historických budov. Po roce 1989 se věnoval pedagogické činnosti, byl vedoucím ateliéru monumentální malby na AVU v Praze a také působil na fakultě výtvarného umění VUT v Brně. V roce 1991 byl jmenován profesorem, byl členem volného seskupení 12/15 Pozdě, ale přece. Dílo Jiřího Načeradského je zastoupeno například ve sbírkách Národní galerie v Praze, v Galerii hlavního města Prahy, v Galerii Středočeského kraje, v centru Georges Pompidou v Paříži, dále v řadě soukromých sbírkách v České republice, USA, Kanadě, Německu, Anglii a Rakousku.

kurátorka: Michaela Jermanová