Ještě jedno ráno pro Emmu

Chci se bavit o kýči, nevkusu a vkusu, někdy chci skákat hluboko za hranice intimity a neodmyslitelně se vžívat do role prodejné děvky. Nebaví mě brát život takový, jaký je. Tak jdu často hlavou proti zdi a zkoumám informační hodnoty zatížené estetickým dojmem. Chci svět přitažlivosti, svět provokativní a lákavý, svět pozlátek v době prolévání krve. Chci bojovat za každé ráno, za každou další chvíli, kterou si můžu ukradnout. Kterou pro Ni můžu ukradnout. Ten čas, který se nedostává, vrátit zase na začátek a všechno to udělat stejně. Asi jde jenom o dočasné sjednocení vkusu. Dneska mě to baví. Ta nebeská čistota v podobě Jezulátka na gotickém klíně a zlatý medailonek na krku mé babičky. A zítra chci alespoň jednu kapku vína v tom zatraceném moři krve.

Martina Pavelková

———

Martina je absolventkou Ateliéru tělový design na FaVU při VUT v Brně a její dílo, včetně bakalářské práce s názvem Láska je, když seš kurva/2012 (https://www.vutbr.cz/studium/zaverecne-prace?zp_id=57605 ) se rádo označuje za dobrý příklad toho, co Tělový design znamená. 
Její práce je odrazem tvrdé, otevřené konfrontace v ruzných polohách panenského těla s nevybíravou vnější, kulturní skutečností.

Barbora T.