Javier Téllez strávil měsíc na seminářích se skupinou 12 žen v jedné léčebně v Sydney. Po zhlédnutí filmu Carla Dreyera Umučení Johanky z Arku (La Passion de Jeanne d’Arc, 1928) napsaly pacientky nové mezititulky. Nepřekvapivě ho pojaly jako příběh „JDA”, která byla zavřená, protože věřila, že je Johanka z Arku, a trpěla velkolepými vizemi a sluchovými halucinacemi.

 

Přepracovaný němý film, prezentovaný jako dvoukanálové dílo, doprovází řada intimních rozhovorů se spolutvůrci. Jedna žena vede dialog s loutkovým terapeutem, přičemž dokonale břichomluvecky předvádí jazyk profesionálního pracovníka v oblasti duševního zdraví; jiná čte deníkové záznamy popisující její léčbu elektrošoky. Mladá žena nabízí závratný monolog o svém umístění do ústavu a zároveň vysvětluje svou znalost morseovky prostřednictvím vzpomínky na minulý život. Náhle propukne v píseň, dojemný hymnus hlásající její odpor k pravidlům a byrokracii. (Steven Stern, FOCUS: Javier Téllez, in: Frieze, Londýn, červen–srpen 2008, str. 210)

  

kurátorky: Tereza Jindrová, Eva B. Riebová

produkce: Jan Vítek 

 

Do Galerie Kostka vede cca 20 příkrých schodů a není proto bohužel bezbariérová. Výstava je podpořena grantem Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Fondů EHP.