Jakub Janovský – Polštář a žebřík

Židle, brýle, holinky nebo vonný stromeček do auta. Překotné konstrukce, znepokojující stavebnice a kompozice odporující fyzikálním zákonům. Osamělé dítě na houpačce, lapené v labyrintu židlí, vznášející se v prázdnotě. Nejnovější sérií kreseb Jakuba Janovského se přirozeně prolínají tři základní motivy. Zvýrazněním důvěrně známých tvarů nebo naopak vytvářením nečekaných vztahů dochází k jakési exaltaci předmětů denní potřeby. Opakující se motiv konstrukce a stavebnice odkazuje k dětské hře, ale posouvá kontext až k nepříjemně vychýleným mantinelům. Absence gravitace vnáší všudypřítomné znejistění. To zpřítomňují i osamocené dětské postavy zahloubané ve svém vnitřním světě a obklopené blíže nespecifikovaným zmarem.

S trochou nadsázky by se dalo říci, že tvorba Jakuba Janovského doslova vyrůstá z reálií socialistického sídliště. Osobně odžitá i kolektivní zkušenost z dětství v Československu a následně v Česku během 90. let se kontinuálně promítá jak do jeho velkoformátových maleb, tak do subtilních smaltů a koláží, bytelných betonových soch nebo jednoduchých kreseb. Po formální stránce jsou to právě kresby, které jsou základní kostrou celé tvorby, jelikož vždy stojí na začátku každého díla jako skica. Zde jsou však subverzivně těžištěm celé výstavy. Jejich důležitost pak v některých případech podtrhuje ještě zhmotnění do podoby lakonických skulptur.

Jakub Janovský (*1984) je absolventem pražské AVU (Ateliér kresby prof. Jitky Svobodové). Pravidelně vystavuje od roku 2007. Jeho práce byly vystaveny ve významných galeriích v Čechách i v zahraničí a jsou zastoupeny v mnoha důležitých sbírkách, včetně sbírky Národní galerie Praha.