Aneta Marie Rita Opekarová, Hladiny, Kabinet Chaos Gallery, 2024

Tomáš King (*1988) absolvoval u Vladimíra Skrepla na AVU v roce 2019 cyklem expresivních maleb, které odrážely jeho citový vztah k různým místům v přírodě, kde vždy trávil intenzivní tvůrčí prožitkový čas. Jeho tvorba se dá zařadit do krajinářské malby, ale funguje novým způsobem odrážení osobní krajinné zkušenosti. Formálně vnímáme spíše jakési shluky barev, z kterých se vyjevují symboly, které mají pro Tomáše osobní význam. Je členem Spolku Hollar a vyučuje v grafických dílnách AVU. Jeho slovy ke koncepci společné výstavy: “Je to vlastně velmi jednoduché. Cesta, která spojuje práci Anety a Lukáše s tou mojí, je na první pohled dobře viditelná. Jedná se o inspiraci přírodou. Tím, co nás obklopuje. Barvy, zvuky, pohyb, cykly, snění. Všechno je to kolem nás i v nás! Jsme tím obklopeni a jsme toho součástí! Podíváme-li se na věc objektivně, tak i naše civilizace je součástí přírody. Zbývá jediné. Naučit se v tom žít.”

 

Lukáš Opekar (*1983) se ve své volné tvorbě zabývá především fotografií, videozáznamy, virtuálním prostředím, ručními grafickými tisky a kyanotypy. Limity fotografie zkoumá metodami počítačového vidění, ale také růstem řas nebo kresbou. Pomocí náhodných procesů objevuje nevšední světy, které se skrývají za běžně vnímanou realitou. Obrazy pěstuje z fragmentů a výsledek, který z tohoto podhoubí vyroste, je do velké míry překvapením. Jeho dlouhodobým motivem je zkoumání vzájemného prolínání živých i neživých bytostí v čase. Vystudoval na FUD UJEP, žije a pracuje v Praze.

 

V tvorbě Anety Marie Rity (*1984) převládá malba, kresba, výšivka. V malbě Aneta zpracovává dlouhodobě několik témat – např. sport, obyčejné předměty, situace mezi bytostmi, propojení bytosti s přírodou, personifikace předmětů, míst, činů a vlastností. V jiné sérii obrazů pak třeba zkoumá téma radosti, rituálů a mytické postavy. Slovy Anety: “Při malbě se naciťuji do zobrazené hmoty. Personifikuji místa, předměty, přírodniny. Pracuji s chybami a opravami. Klasickou malbu se snažím posouvat různými experimenty, například s kávou, s otisky, s černou tuší. Kombinací různých tekutin a technik. Ráda používám hmotu a téma – vyskytující se v mém nejbližším okolí. Při malbě mě zajímá otisk přítomného okamžiku. Pracuji s roztomilostí. Při své tvorbě racionálně uvažuji a zároveň naslouchám své intuici, fyzičnu.“

 

Výstavou Hladiny pokračujeme v cyklu výstav a setkávání umělců a umělkyň, kteří a které spolu v některých rovinách rezonují, ale doposud se nesetkali. Spojuje je však zájem o zkoumání krajiny a přírody z různých výchozích bodů, různými médii, s osobním citovým nasazením.