Galegion: Utopické město

Galegion je název desetiletého výzkumného projektu studentů Fakulty architektury ČVUT v Praze a Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě v ateliérech profesora Petra Hájka (Ateliér Hájek/Hulín FA ČVUT, Ateliér Hájek/Rypáková VŠVU). Výzkum se zabývá hledáním nových metod navrhování urbanismu a prověřuje je na řadě konkrétních lokalit.

Výstava v Centru DOX tento výzkum představí na vybraných projektech utopických měst.

Název výstavy je zároveň názvem jednoho z těchto „komponovaných měst“, které v sobě integruje instituci filmového archivu, muzea a galerie. Autorem slova galegion, které obsahuje a zároveň zastřešuje tyto tři významy, je matematik a teoretik Ivan M. Havel. 

K dalším projektům, které výstava představí, patří například město komponované pro měsíční kráter Shackleton, které by mělo sloužit jako základna pro trvalý pobyt člověka na Měsíci, projekt Guggenheimova muzea v Salcburku – podzemního města vytesaného do skalního masivu do hloubky 150 m – doktorandský badatelský projekt lineárního města Nikolety Slovákové či projekt umělého ostrova Adriaport u Jadranského pobřeží spojeného s Českou republikou 400 km dlouhým tunelem, který byl vyprojektován v roce 1977 v Pragoprojektu pod vedením prof. Karla Žlábka a který se po intervenci Sovětského svazu neuskutečnil.

Teoretické zázemí pro část z těchto projektů poskytli teoretici architektury prof. Monika Mitášová a prof. Marián Zervan. Ze společných debat nad těmito otázkami vzniklo i první zadání „domu města“ s pozdějším názvem Galegion.

V roce 2015 vznikl v ateliéru projekt urbo kune na základě výzvy rakouského teoretika Jana Tábora a jeho myšlenky o novém hlavním městě Spojených států evropských, které by bylo navrženo ne na základě typologií, nýbrž komponováno jako hudba. Spisovatele Miloše Urbana projekt města inspiroval natolik, že napsal román Urbo Kune, který se tam odehrává.

„Cítíme silnou potřebu utopie jako prostředí pro definování základních hypotéz. Utopie dostala v českém prostředí vysokých škol nelichotivou nálepku fantaskní architektury. Setkávám se z názorem, že tyto myšlenky nejsou pro praxi architekta užitečné. Je to však přesně naopak. Většina našich realizovaných staveb by nevznikla bez utopií,“ vysvětluje Petr Hájek. Jeho svébytnou a experimentální tvorbu s přesahy do řady oborů (hudba, tanec, matematika aj.) ocenila mj. porota České komory architektů, která mu v roce 2018 udělila titul Architekt roku.

Autoři výstavy: Leoš Válka, Petr Hájek

Petr Hájek se narodil v roce 1970 v Karlových Varech. Absolvoval studium na Fakultě architektury na Českém vysokém učení v Praze a Školu architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek ARCHITEKTI. 

Petr Hájek od roku 2004 působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde byl v roce 2017 jmenován profesorem. Od roku 2012 rovněž vede autorský ateliér architektury na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Je zakladatelem a předsedou představenstva nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now a zakladatelem sdružení LEA – Laboratoř Experimentální Architektury. Za svou pedagogickou práci na výzkumu v oblasti urbanismu s názvem „anastomosis“ získal v roce 2012 cenu rektora ČVUT za aplikaci výzkumu v praxi. Je autorem výstav v ČR i v zahraničí (Praha, Brno, Liberec, Oslo, Vídeň, Paříž, Londýn, Bratislava, Benátky). V roce 2018 byl oceněn Českou komorou architektů jako Architekt roku 2018.