František Kobliha: Ženy mých snů

Dílo Františka Koblihy (1877–1962) tvoří jeden z vrcholů české grafiky 20. století. Jde o tvorbu pevně spjatou s literárními předlohami a jeho snová obraznost k nim vytváří samostatnou básnickou interpretaci. Většina Koblihových děl je vytvořena technikou dřevorytu, přesto jde o tvorbu nesmírně bohatou ve své hloubce a imaginaci. Se svým dílem, řazeným k pozdnímu symbolismu, došel až na práh surrealismu. Během života ilustroval a často i typograficky upravil více než 500 knih. Výstava v Galerii Smečky je průřezem díla Františka Koblihy s akcentem na první, nejsilnější období jeho tvorby. Samostatnou částí budou grafické listy z cyklů Ženy mých snů (1911–1918) a Ženy, které byly neutuchajícím zdrojem Koblihovy imaginace, tomu odpovídá i název výstavy a představení autorových obrazů a kreseb. Výjimečnost výstavy Františka Koblihy podtrhuje fakt, že jeho poslední samostatná pražská výstava se uskutečnila v roce 1938.