Fotografie jako fotografie

Výstava v Galerii Školská a v Šedém pokoji představuje výběr z díla tří výrazných osobností generace českých fotografů, jejichž tvorba se formovala během 80. let. Pro kurátora Tomáše Pospěcha byl referenčním rámcem pojem vizualismus, který v roce 1980 definoval a aplikoval mediální umělec a teoretik Andreas Müller-Pohle. Otázkou zůstává, zda se u nás jednalo o vizualismus, rozvíjení podnětů subjektivního dokumentu nebo o reflexi programu elementární fotografie, jak byla tehdy diskutována v Polsku. Každopádně v 80. letech ovlivňoval vizualismus výrazně přemýšlení o dobové fotografii a hlásily se němu desítky evropských autorů. Fotografie Josefa Mouchy, Karla Kameníka a Bořka Sousedíka byly v posledních letech v pražském prostředí vystavovány jen zřídka. Výstava proto nabízí unikátní příležitost je vnímat v širším kontextu fotografické retrospektivy 80. let.

V českém prostředí byli s vizualismem spojováni především autoři, kteří se odkláněli od převážně sociálně formulovaného dokumentu k subjektivnější autorské výpovědi. Fotografie pro ně přestávala být reprodukcí objektů a tlumočením společensky formulovaných obsahů, stávala se „zážitkem“ vidění, spojeného s hledáním autonomního fotografického projevu. Taková fotografie není pohlcena tím, co ukazuje, protože odkazuje hlavně na sebe. Vizualismus je proto mimo jiné také vizuální úvahou o fotografii, metajazykem.