Josef Sudek, [Marie Zlatníková při práci na portrétu herce Vladimíra Borského], 1941, digitálně upravený negativ, 10 × 15 cm, Ústav dějin umění AV ČR, inv. č. S 10470N. © Josef Sudek, dědicové. Repro © Vlado Bohdan, ÚDU AV ČR

Josef Sudek (1896–1976) zasvětil významnou část své profesionální kariéry fotografování uměleckých děl – obrazů, soch, grafik, architektury, užitého umění, ale i výstav či ateliérů umělců. Znovuobjevení této obsáhlé, a přitom téměř neznámé části jeho díla je výsledkem pětiletého výzkumného projektu Ústavu dějin umění AV ČR, jehož iniciátorem byl prof. Vojtěch Lahoda (1955–2019). Výstava se specificky zaměřuje na sochy, které patřily k Sudkovým oblíbeným fotografickým námětům, jimž se věnoval v průběhu celé své kariéry od dvacátých do sedmdesátých let 20. století. Gotickým madonám a světicím s oblibou říkal „fešandy“ a sochy obecně rád fotografoval nejen na zakázku, ale i „pro sebe“. Vedle ikonických fotografií z chrámu sv. Víta nebo ze „Zahrádky paní sochařové“ (sochařky Hany Wichterlové) výstava ukazuje snímky fotografované pro sochaře, umělecké spolky či nakladatele, a to nejen jako originální fotografie či negativy, ale i v podobě dobových reprodukcí v knihách a časopisech. Vystavená díla tak zpřítomňují napětí mezi fotografií jako originálním artefaktem a jako reprodukcí, mezi potenciálem média přiblížit umění masám a fotografií jako autorským uměleckým dílem. Jednou fotografií jsou ve výstavě zastoupeni také Sudkovi současníci-fotografové, Drahomír J. Růžička, Jaromír Funke, Jan Štenc, František Illek a Alexandr Paul, Josef Ehm a Tibor Honty. K rozvinutí dialogu se Sudkovým dílem z perspektivy současného umění kurátorky pozvali Alexandru Vajd, Jiřího Thýna a Hynka Alta. K výstavě vychází velkoryse pojatá odborná kniha s bohatým obrazovým doprovodem.

 

Výstava je pořádána ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i. a s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze.