Fenomenologie v architektuře včera a dnes: Ondřej Beneš, Petr Kratochvíl

Jistou dobu to v druhé polovině 20. století vypadalo, že se fenomenologie v architektuře stane dominantním tématem (vrcholné období Christiana Norberga-Schulze), avšak nakonec se tomu tak nestalo. Podobně i v českém prostředí, jen s určitým zpožděním, to chvíli vypadalo, že Genius loci je nejdůležitější knihou. Ve světě i u nás existuje stále mnoho knih a autorů, vycházející z odkazu Husserla, Heideggera a dalších, ale k fenomenologii se dnes otevřeně hlásí snad jen Juhani Pallasmaa. V diskusi se tedy, pochopitelně nadneseně, chceme ptát, kam se poděla fenomenologie v architektuře. Půjde o diskusi nad proměnami fenomenologického zájmu v českém architektonickém prostředí a její současnou podobou a tedy nad tím, čím může dnes tento filosofický směr architektům přispět.

Ondřej Beneš absolvoval SPŠ stavební obor truhlář ve Volyni, Fakultu architektury ČVUT a doktorské studium v oboru teorie architektury u prof. Urlicha a doc. Ševčíka tamtéž. S Oldřichem Ševčíkem dlohodobě spolupracuje a publikuje (mj. publikace Architektura 60.let, pravidelně přispívá do časopisů jako ERA 21, Architekt, ARCH, Architektúra & Urbanizmus, Bulletin ČKA, Projekt). Několik let byl členem dozorčí rady České komory architektů, dlouhodobě pracuje v atelieru Stempel-Beneš na FA ČVUT. Od května 2017 působí jako architekt města Děčín.

Petr Kratochvíl je profesorem pro obor dějiny architektury a ochrana památek, odborně se zabývá moderní a současnou architekturou a veřejným prostorem. Působí v Ústavu dějin umění AV ČR a na Fakultě umění a architektury Technické univerzity Liberec. Vydal či editorsky připravil mnoho významných publikací o architektuře, z posledních let zmiňme např. Současná česká architektura a její témata (2011), Architektura a veřejný prostor (2012) či Městský veřejný prostor (2015). Významnou součástí jeho činnosti je také práce překladatelská, přeložil mj. knihy O smyslu a interpretaci architektury (2005), Moderní architektura: Kritické dějiny Kennetha Framtpona (2004) či knihu Christiana Norberga Schulze Genius loci (1994, 2010).

Tematické architektonické diskuse. Dva účastníci a jedno aktuální téma. Osvědčená podoba akademické debaty, představení stanovisek, diskuse, otázky diváků. Smyslem cyklu je otevřít důležitá a palčivá témata, umožnit prezentaci postojů různých, často protichůdných, stran, konfrontovat rozmanité pozice s náhledem odborníků, zodpovědných činitelů, politiků a zároveň umožnit zainteresované laické i odborné veřejnosti bezprostředně se dozvědět stanoviska zúčastněných stran a klást jim otázky. Každou z diskusí spojuje jedno zastřešující téma.

Koncepce: Jiří Tourek