Dominik Bek – Jak jsem si zamiloval oblohu

Dominik Bek ve své výstavě, nazvané Jak jsem si zamiloval oblohu, transformoval Galerii Nika na prostor pro fiktivního Zaměstnance. Živit se dokumentováním nebe, dostávat zaplaceno za celodenní dívání se do mraků, zkoumání a měření nesčetných odstínů modré, to zní jako sen. Nebo ne?

V prostoru Niky se rozprostřela obloha, každodenní pracovní plocha zmoženého Zaměstnance, do jehož soukromého života s prací snů můžeme ale nahlédnout jen díky spekulaci. Dominik si představuje, jak by se Zaměstnanec vybavil pro každodenní život: bundu by si pro pozorování podomácku ušil s množstvím kapes a úchytů, tak, aby byla pro jeho práci co nejpraktičtější. Její zašlý vzhled dává tušit osamělou a monotónní realitu, kterou se Zaměstnanec snaží dělat co nejhezčí, ale stále se to nějak nedaří…

Když je jediným společníkem obloha, dříve nebo později přichází osamělost. Poklidná a romantická činnost se stává pastí ve chvíli, kdy uvíznete v nekonečném, každodenním a monotónním cyklu bez vyhlídky na změnu. Vyčerpání vylučuje radost, důraz na produktivitu znemožňuje vidět nesmyslnost a zbytečnost. 

Kurátorky: Anna Roubalová a Anna Crhová

Grafika: Jarka Straková a Jan Stuchlík