Dobré dílo (Staroříšské tisky Josefa Floriana a umělci, kteří se na jejich výtvarné podobě podíleli)

Odkaz Josefa Floriana (1873–1941) přesahuje svým významem všechna myslitelná klišé, která jsou s jeho jménem spojována. Svým rozhodnutím abdikovat na zajištěnou kariéru středoškolského pedagoga, vrátit se do rodné Staré Říše a tam se věnovat studiu a vydávání základních děl křesťanské mystiky, filosofie a beletrie, položil základ novodobému nakladatelskému podnikání, založenému na kvalitních textech, prověřených časem a vypravených tím nejlepším výtvarným doprovodem, dotvářejícím adekvátní rámec těchto textů.

V edičních řadách Studium, Nova et vetera, Kursy, Archy a Dobré dílo představil českým čtenářům vedle textů církevních učitelů a mystiků, papežských encyklik i beletristické literární texty, které svým nadčasovým významem tyto nauky doplňují a interpretují. Na výtvarných úpravách těchto knih se podíleli přední čeští umělci, kteří v jednomyslnosti s autorem i nakladatelským záměrem vyzdobili knihy, které jsou dnes chloubou každé knihovny milovníka krásných tisků. 

Nejvýznamnější z těchto výtvarných umělců představuje i výstava, která chce připomenout významný vklad Florianova vydávání do vizuální kultury českého knižního umění. Vedle sešitů prací Bílkových (1872–1941) představuje knižní úpravy významného tvůrce Wiener Werkstettte Karla Schwetze (1888–1965) a také jedné z klíčových osobností českého knižního umění počátku století Jaroslava Bendy (1882–1970). Do dvacátých let vstupuje Florianovo vydávání s novými spolupracovníky, jakými byli Bohuslav Reynek (1892–1971), Josef Čapek (1887–1945) a Vlastislav Hofman (1884–1964), jejichž spolupráce Josefem Florianem dala vznik těm dodnes nejvyhledávanějším staroříšským titulům, jakými jsou Román zajícův Francise Jammese, Levana a matky žalu Thomase de Quincey a Hofmanovy Fysiognomie a Ethiopie.

Souběžně probíhala i mimořádná spolupráce Josefa Floriana s francouzským malířem a grafikem Georgesem Rouaultem (1871–1958), jehož fauvistické práce Florian vydal v excelentních světlotiskových reprodukcích.

Konec dvacátých let přinesl pro Florianovo vydávání významnou spolupráci s mladými vestfálskými umělci Otto Coesterem (1902–1990), Willi Wesselem (1904–1971) a Albertem Schamoni (1906–1945), z jejichž spolupráce s Josefem Florianem vzešlo několik významných titulů včetně prvního vydání Kafkovy povídky Proměna.

Josef Florian do svého vydávání zaangažoval i své děti, které významně obohatily a dotvořily vizuální podobu nakladatelské produkce. Některé z nich, jako Michael Florian (1911–1984) a Marie Florianová-Stritzková (1909–1998), se staly významnými knižními tvůrci třicátých let.

Příklad nakladatele Josefa Floriana se stal inspirativní pro řadu nástupnických nakladatelských iniciativ, jakými byly Reynkovy Sešity poesie, Lis tří bratří sourozenců Vokolkových, edice Magnificat Zdeňka Řezníčka, Hlasy Otto F. Bablera, ale také významně zkultivoval tiskařskou práci oficín Kryla a Scottiho, Františka J. Trnky, Františka Obziny a dalších.

Dnes pohlížíme v úctě na to, co za čtyři desetiletí své práce Josef Florian „s pomocí Boží a přátel studia“ vykonal. Ukázky z jeho odkazu předkládáme touto výstavou k potěše veřejnosti.

Ivo Binder