Dioptrie Medúsy

Výběr autorek pro Mikulovské výtvarné sympozium 2021 reaguje na letitý stav uměleckého provozu v České republice. Jde o problém nevyváženosti růstu uměleckých kariér žen a mužů. Tato disproporce se týká obsazování žen na výstavách, jejich přítomnost ve sbírkových akvizicích, reflexe umělecké kritiky, ale i jejich nedostatečné zastoupení v rámci příběhu dějin umění. 

Kořeny této asymetrie sahají hluboko do historie a tato výstava ji reflektuje. Umělkyně často procházejí obdobím, kdy svoji uměleckou kariéru s láskou přizpůsobují rodině a péči o děti; dočasně se tedy musí své kariéry vzdát a vůči mužům se ocitají v nevýhodě. Přerušení či narušení kontaktu s uměleckým světem bývá pro ženy většinou fatální. Nezřídka končí ztrátou víry ve vlastní tvůrčí schopnosti, rezignací na budování profesionální dráhy nebo obtížným navazováním na předchozí úspěchy v okamžiku, kdy uměleckou scénu už ovládají muži. Mateřství se navíc překrývá s dobou, kdy má kterýkoli tvůrčí jedinec největší potenciál, má odvahu experimentovat a riskovat. 

Nutno rovněž zmínit, že i u těch umělkyň, které se svobodně rozhodují nemít děti, v naší společnosti stále přežívá předsudek, že jim není umělecký talent vlastní. Tato výstava by toto klišé měla rozbít. Reflexe prožitku světa ženskou perspektivou přináší do umění jedinečná témata, specifické souvislosti, odlišnou povahu umělecké práce, jinou citlivost, tajemství i originální vize, které se v dílech mužů neobjevují – a rozhodně nejde jen o rodinu či mateřství. Ženy ve své umělecké práci otevírají jiný pohled na společnost a svět jako celek.

Kdo je tedy ona dívka připomínající Medúsu ze starořecké mytologie, která je leitmotivem této výstavy? Kdo je Gorgona s velkýma očima, kterými promění v kámen každého, kdo se na ní zadívá? Její osud byl prokletím za znásilnění. Tato odvěká kolosální nespravedlnost se u této z výstavy scvrkla na jakési echo. Ano, velké oči zůstaly za tlustými skly, ty však namísto slabosti a handicapu asociují ženskou rebelii a sílu: jsou výrazem vzdělání a intelektu. A jak je to s nebezpečnými hady, jež se proměnili v rafinovaný ženský účes ukrývající v natáčkách ostré jehly? Neskrývají injekce současnou povahu jedu číhajícího takřka všude v postindustriální společnosti?

kurátor: Jiří Černický