Denis Baštuga – Panini Pressed (The Life and Death of Deny Braun)

Název výstavy Panini Pressed (The Life and Death of Deny Braun) odkazuje na specifický moment v životě jejího hlavního protagonisty, Denyho Brauna, který je alter egem umělce, stlačeného mezi realitou a fantazií, mezi instinkty a racionálním myšlením. Termín „panini pressed“, který se v poslední době stal populárním na platformě TikTok, slouží jako metafora tohoto tlaku – stavu, kdy je něco stlačováno do nové formy, stejně jako je lisován sendvič panini. Výstava se dotýká prastarých aspektů lidské existence, jako je “ještěří mozek” – ta část našeho mozku, která je zodpovědná za základní instinktivní reakce, například na nebezpečí. Tento prvek je v dílech Baštugy zhmotněn prostřednictvím obrazů dinosaurů a dalších symbolů prapůvodních instinktů, které i v dnešní době ovlivňují naše chování.

Deny Braun je cestovatel v čase. Do našeho věku putoval stovky miliónů let a brzy se z něj chystá vypravit vstříc vzdálené budoucnosti. Je k tomu náležitě vybaven. Sleduje kraťounkou lidskou kulturu, coby krátkou epizodu v dosavadní historii planety, během níž jeden živočišný druh dosáhl hegemonického postavení a následně začal ohrožovat sám sebe. Denyho Brauna ohrozit nemůže. Je šváb a tak dobře ví o směsi zhnusení a obdivu, který k němu tento druh chová, a zároveň si uvědomuje, že toto opovržení paradoxně vyplývá ze stejné schopnosti adaptovat se, v níž sám lidský druh vždy tolik vynikal.

Mladý český malíř slovenského původu Denis Baštuga je kronikářem Braunovy dlouhé přítomnosti na Zemi. Sbírá zlomky dostupných informací a pokouší se z nich sestavit alespoň částečný obraz osudů mytického stvoření, které se proplétalo mezi těžkýma nohama dinosaurů, bez újmy se vyrovnalo s nárůsty i poklesy klimatických teplot a nedávno přežilo Hirošimu. Baštuga ukládá získané informace do vzorců, které mají postihnout hlavní rysy Braunova života. A objevuje přitom princip konfliktu, jež není podmíněn epochami a vytváří setrvalý tlak, kterému je nutné odolávat. Nachází paralely k lidskému druhu a v dinosaurech spatřuje tvory, kteří švábům i našemu vlastnímu prapředstvu ovlivnili výstavbu neuronových spojení tak nevratně, že je na pudové úrovni užíváme dodnes. Jednou z otázek pak je, zda celá lidská civilizace není uvízla mezi oněmi třemi vrstvami lidského mozku, z nichž ta nejstarší na stres odpovídá útěkem, agresí či zamrznutím. Pro Baštugu se důležitými tématy stávají naše schopnost odolávat neustávajícímu tlaku a schopnost adaptace na nové podmínky. Dá se o tom zjistit víc kronikou života a (nepravděpodobné) smrti Denyho Brauna?

Denis Baštuga (*1994) od roku 2019 studuje v Ateliéru malby 2 na Akademii výtvarných umění v Praze. Vedle malby se soustavně věnuje performancím a sochařským experimentům. Počínaje rokem 2018 se účastní skupinových výstav, samostatné měl v pražském Prostoru 39 (2019) a v Beseder Gallery v Praze (2024). Performance a instalace z let 2019–2021 realizoval převážně v rámci projektu Bactihub, již od roku 2020 ale začaly fúzovat s působením v nové platformě Nephro Studio, kteroužto Baštuga založil spolu s Lenou Lugo pro performery a výtvarné umělce zaměřené na kooperativní a interdisciplinární tvůrčí praxe. Výstavami se Nephro Studio představilo v pražském knihkupectví Page 5 (2020), v pražské Galerii 35M2 (2022), v Galerii Bernarda Bolzana v Těchobuzi (2022) či ve zlínské Photographer Gallery (2023).

kurátor: Jiří Ptáček