Deep Blue Kasparov

Nedávná adaptace budovy bývalého kina Máj na depozitář Ostravského muzea a chystané spuštění superpočítače Solomon v Národním superpočítačovém centru v Ostravě-Porubě. To jsou dva aktuální ostravské projekty, které Pavlu Stercovi posloužily jako prvotní východisko pro uskutečnění quazi-sociologického výzkumu směřujícího do zákulisí dvou odlišných institucí, jež ale propojuje jejich dedikovaná role nositele lidského poznání. Namísto očekávané dialektiky mezi lidskou a umělou inteligencí, minulostí a budoucností či přírodními vědami a vědami společenskými, však Sterec staví spíše na konvergenci a jednotlivé hlasy vycházející z nitra obou institucí artikuluje tak, aby jejich původ zastřel a tím zdůraznil společně sdílený základ. Nástrojem či prostředníkem je mu v tomto fotografie někdejšího ostravského dolu Šalamoun z archivu muzea, která bude figurovat i na těle superpočítače téhož jména. Přirozeně, že takto užitá fotografie má primárně symbolizovat postoj municipality, která spatřuje v informačních technologiích jednu z cest, jak poddolovanému městu zajistit novou perspektivu. Pro Sterce je ale zřejmě více než tato oficiální rétorika, zahrnující i odkaz na zakladatelský počin rodiny Rothschildů (Solomon Rotschild), důležitá asociace se starozákonním králem Šalamounem, jehož legendární moudrost lze přirovnat k archivu vědění personifikovaného jak mozkem počítače tak institucí muzea.

Stercova instalace tak de facto oprašuje ideu pansofismu, podle které je propojení různých vědních disciplín nezbytným předpokladem k dosažení univerzálního poznání. Superpočitač i muzeum je možno nahlížet jako nástroje umožňující pracovat s širokou škálou témat, od historie k medicíně, krizovému managementu při živelných katastrofách, až třeba po genetiku či geologii. Jestliže ale nedojde k jejich propojení, může se stát, že se „archiv vědění“ stane jen sumou informací podobnou té, kterou disponoval hrdina Borgesovy povídky Funes, muž se zázračnou pamětí, jehož hlava byla sto uchovávat všechny věci a události, ovšem jen jako izolované fenomény, bez schopnosti s nimi dále nakládat a dávat si je do myšlenkových vztahů a souvislostí. Funesovi totiž chyběla schopnost myslet. V jeho napěchovaném světě existovaly jen detaily.

V daném kontextu lze číst i mírně disociativní název Stercovy instalace, odkazující na památné šachové klání, v němž superpočítač navržený firmou IBM prvně triumfoval nad – toho času – úřadujícím mistrem světa Garri Kaparovem. Spíše než jako soky chce totiž autor oba protagonisty vidět v roli partnerů, což nám nenápadně podsouvá i vyloučením dělítka mezi jejich jmény. 

Výstavní program Galerie Lauby podporují: Ministerstvo kultury České republiky, Statutární město Ostrava, Fakulta umění Ostravské univerzity v Ostravě a Ostravské muzeum