David Vojtuš – Teilenummer

Po několika letech zkoumání vlastního uměleckého naturelu, po experimentech s materiály, s transparencí jako prostorovým či konceptuálním problémem se David Vojtuš vrátil, zkušenější a odvážnější, ke svým východiskům. Ke kresebnosti a prokreslenosti, vlastně bravuře, která najednou dostala smysl coby součást komplexního celku materiální kultury. Vlastní umělecký výkon nestojí vedle ní či nad ní, ale uznává, že je také její součástí. Nalezené či přivlastněné formy umělecká praxe nepopírá, ale naplňuje či doplňuje. A tak je tu před námi dílo, jehož význam spočívá v jeho hybridní povaze, která je na první pohled vidět, aniž bychom však mohli odlišit to, co je dáno, od toho, co je už, nebo ještě přidáno. A od toho, co chybí. Souběžně se tak můžeme k dílům Davida Vojtuše pohledem vztahovat jako k magickému i kritickému diskurzu. Jejich estetika je zároveň „trash“ i „de luxe“. Je to „hobby“ i „market”. Ústup od snahy konceptualizovat vlastní schopnosti a dovednosti dovedl Davida Vojtuše zase o krok dál. Odpověď „protože“ nahradil otázkou „jak“. Tvaruje si nyní sám a neváhá použít to, co se samo nabízí. Může recyklovat, protože to najednou má smysl.

David Vojtuš (*1989, Ostrava) absolvoval bakalářské studium v Plzni na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara, v ateliéru mediální a didaktické ilustrace. Své práce představil na samostatných výstavách v Galerii Dole v Ostravě ­(­LDPE-­ink, 2017), v brněnské Galerii TIC (Common title, 2018) nebo v pražských Karlin Studios (X3, 2018). Podílel se na skupinových výstavách v Oblastní galerii Liberec (Mystika hygieny, 2019) nebo v Galerii města Pardubic (Plastic Heart, 2019).

kurátor: Marek Pokorný