David Bartoš – Portrét rodiny / Pragovka Gallery Pop-up

Vnitřní svět každého z nás se neustále protlouká dvěma dalšími symbolickými prostory – soukromým a veřejným. Ten první jsme si ohraničili slovem rodina. Ať už to znamená cokoli, je ze své podstaty založený na důvěře. Veřejný svět je vše ostatní, a pro společné přežití v něm si nastavujeme nespočet pravidel. Pravidel, která ne vždy souvisí se slovem pravda. Pokud je ale i rodina plná nevinných lží, stává se z ní společenská instituce sobě vzdálených jednotlivců. Komunikace je manipulativní hrou, neupřímnost zvykem. Jako děti vyrůstáme v tomto mikrokosmu, a aniž bychom si to uvědomovali, najednou lžeme třídní učitelce, doktorovi, revizorovi, šéfovi, přátelům.

David Bartoš výstavou Portrét rodiny polemizuje nad tím, co lež může znamenat a kde jsou její významové hranice. Na příkladu jedné rodiny zkoumá dopady každodenních rozhodnutí založených na úmyslných či neúmyslných zapření pravdy. Sleduje ono “co by, kdyby” – jež si v rámci sebezáchovy většinou nepřipouštíme – a osudy jednotlivých členů proplétá do příběhu složeného z několika paralelních vesmírů.