Všichni v každodenním životě toužíme po chvílích klidu. Darija Jelincic se svému projektu Escapes začala věnovat právě během takového hledání v roce 2011.

 

Jejím prvním útěkem před stresujícím životem v Praze byl last minute zájezd na řecký ostrov Lesbos. Nechala město za zády a našla vytoužený mír na ostrově, kde ji čekala jen nekonečná modř oblohy a moře. Ocitla se uprostřed nezměrného prostoru, jen sama se sebou a utišující linií horizontu. Přimělo ji to k úvahám o tom, nakolik jsme uvězněni v našich vykonstruovaných realitách městských aglomerací, kde nás neustálé snahy o úspěch stále více vzdalují přírodě a vposledku i nám samým.

Po odjezdu z ostrova se začala zajímat o to, jak lidé řeší problémy, které městem definované prostředí vytváří. Začala v Praze, kde žije, a pokračovala během svých mnohých cest po světě: v Řecku, Holandsku, Spojených státech, Chorvatsku, Vietnamu, Thajsku a Kambodži. I všude tam hledala chvíle klidu.

 

Darija své fotografie aranžuje velmi pečlivě; své subjekty umisťuje do středu kompozice a snaží se vystihnout jejich vztah s okolním prostředím. Zkoumá je prostřednictvím jejich zkušenosti z daného prostoru.

 

Projekt Escapes je sondou do lidské zkušenosti a našeho rozpoložení v oněch okamžicích klidu, ale také do jeho fyzického aspektu – jako by nás snímala na atrakci v zábavním parku. Díváme se k nebi a zároveň vidíme pohodlně usazené návštěvníky, s nimiž se pomalu otáčejí sedadla a nad sebou nemají nic než modrou oblohu.

Darijiny Escapes jsou hledáním toho, co jsme cestou ztratili. Jsou hledáním našich kořenů, našeho spojení s přírodou a s druhými. Úniky jsou proto paradoxně hledáním cesty zpět domů.

 

Silvia Potocki