Cubr – Hrubý – Pokorný

Z cyklu Architektura

26. dubna – 3. června 2018

Šedesátá léta znamenala pro českou architekturu návrat k tradici evropského moderního stavění. Začalo to vše na světové výstavě EXPO ´58 v Bruselu. Československý pavilon tam slavil velký úspěch, a proto bylo rozhodnuto, že vše z Bruselu bude přeneseno do Prahy, byť už v jiném rozmístění. Pavilon byl postaven na Výstavišti, pro Laternu magiku byly upraveny prostory v podzemí paláce Adria a restaurace Praha EXPO ´58 byla umístěna do letenských sadů. Vše se okamžitě stalo etalonem slova moderní, v architektuře, užitém umění a designu. Původci tohoto boomu byli zkušení výstavničtí architekti František Cubr a Zdeněk Pokorný, kteří k sobě při práci pro bruselskou výstavu přibrali skvělého architekta domů – Josefa Hrubého. Tato jména pak v různých variacích a doplněních najdeme pod stavbami a také výstavami, které udávaly dobový směr. Kromě “bruselských“ staveb a výstav to byla např. úprava strahovského vrchu pro spartakiádu v roce 1960 (z níž nezbylo již nic, jen šatnové město – dnes vysokoškolské koleje). Nebo úpravy interiéru bratislavského hradu či interiér čs. pavilonu v Montrealu (stavbu však navrhli architekti M. Řepa a V. Pýcha). A s velkým opožděním postavený návrh MTTÚ, jehož projekt je datován rokem 1964. Jednoduchost a noblesa prací architektů Cubr – Hrubý – Pokorný se stala výzvou a otevřením cesty pro další architekty. Práce architektů C – H- P jsou dochovány v dobových fotografiích; plány ukazují, jak od roku 1967 hledali trvalejší využití pro reinstalovaný pavilon. Bruselský úspěch byl impulsem pro novou cestu domácí architektury po klopotném období historismů 50. let. Díky bruselskému pavilonu si architekti našli velmi rychle cestu, jak propojit nové materiály a technologie s výtvarnou stránkou architektury, jak najít správný výraz doby. Proto je výstava doplněna fotografiemi významných staveb jiných autorů, které v šedesátých letech vznikly, ať jsou to stavby Karla Pragera (Ústav makromolekulární chemie v Praze), Richarda Podzemného (Plavecký areál v Praze – Podolí), Jana Šrámka (Čs. velvyslanectví v Londýně), Zdeňka Alexy (pavilon Z na Výstavišti v Brně) či Karla Filsaka (Čs. velvyslanectví v Brasílii), Františka Čermáka (Strojní a elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze), Bohumila Böhma (plavecká hala v Českých Budějovicích) a ještě dalších.

Exponáty výstavy jsou zapůjčeny ze sbírky architektury Národní galerie v Praze.

Partnerem výstavy je Národní galerie v Praze. Výstavu podpořilo Ministerstvo kultury ČR.