Co-Extensive
Více...
...Méně
18. 10. 2023
Vernisáže
![](https://snappycdn.net/artmap/_4O4IdNfUZB48c2jyi-WLxYGNM1SbY7O8hayLjm-hv0/fill/960/640/ce/1/aHR0cHM6Ly9zMy5ldS1jZW50cmFsLTEuYW1hem9uYXdzLmNvbS91cGxvYWRzLm1hbmdvd2ViLm9yZy9hcnRtYXAvcHJvZC91cGxvYWRzLzIwMjMvMDkvMS4tU2ltb24tQ2FsbGVyeS1VbmRlcmN1dC1ZZWxsb3ctV2FsbHNwaW5lLTIwMTcuanBn.jpg)
Simon Callery, Undercut Yellow Wallspine, 2017, canvas, distemper, thread, pencil and wood brackets, 200 × 250 × 56 cm. © Simon Callery. All Rights Reserved, DACS/Artimage 2023.
Mezinárodní skupinová výstava Co-Extensive v Galerii Rudolfinum vychází především ze dvou momentů: prvním je konstatování, že obrazy (v širokém slova smyslu od tisíců snímků, které má každý v telefonu, přes sociální sítě po umělecká díla) tvoří trvalou součást každodenní zkušenosti světa. Všudypřítomnost zobrazení má řadu důsledků, jež nelze vždy snadno dohlédnout. Mezi ty klíčové patří zplošťování zkušenosti světa a dominanci iluze ve sdíleném prostoru. Zobrazování s sebou nese velkou otevřenost k upravování a manipulaci, a tak to, co často vypadá jako přesná reprezentace skutečnosti, nemusí odkazovat k ničemu reálnému. Skutečnost je překrývána zobrazováním, začasté fikcí, a není snadné se k ní dobrat.
Druhý moment je zakotven v akademické perspektivě. Jedním z prvních podnětů pro výstavu byla uměleckohistorická otázka, jak a co zůstává v současném umění živé z odkazu širšího okruhu umění, které se pro zjednodušení běžně označuje jako minimalismus. Odpověď sleduje rozvíjení forem obrazů v trhlině mezi skutečností a iluzí. Zde je narušen téměř automatický předpoklad autonomního prostoru obrazu. Díla – zrcadlově tomuto narušení – naznačují nekonečnost vztahového rámce. V tomto dění se ukazuje vždy něco skutečného: určujícím momentem výstavy je prolínání obrazového a skutečného prostoru. Představená umělecká díla tematizují rozličné roviny a úrovně vnímání prostoru, v němž se obvyklé protiklady otevřené/uzavřené, blízké/daleké, ploché/hluboké dějí najednou. Obrazy se tím staví do dvojznačné situace: být obrazem a současně utvářet zkušenost prostoru.
Obrazy na výstavě se tak stávají prostorem a prostor se stává v některých případech obrazem. Nebo přesněji: některé přítomné obrazy dávají zkušenost prostoru a některá díla naopak prostor přetvářejí v obraz, obojí však za předpokladu ustavování hranic a jejich přechodů. Nikdy tak nejde o neutrální prázdno a neúčastnou rozprostraněnost. Znatelné je dění kontinuity a momenty prolínání, jichž je divák součástí. V nich se ukazují jak samostatná díla, tak vztahy mezi nimi a celkově výstava cílí na vytvoření komplexní situace s rozvinutými podobami zkušenosti místa a prostoru. Lze se tu pouštět do nekonečných hlubin hladiny v díle Ann Veronicy Janssens a Michała Budného, nebo nahlížet skrze povrch prostoru v objektu Larryho Bella a obrazech Jaromíra Novotného. V dílech Marion Baruch a Simona Calleryho divák naráží na neoddělitelnost skutečného prostoru a prostoru obrazu. Motivy skutečného i obrazového vrstvení rozvíjí Robert Šalanda svými lehce absurdními kompozicemi. Vstupovat do obrazu s ostrými i jemnými přechody hranic umožňují instalace Anthony McCalla a Angely Bulloch.
kurátor: Filip Šenk
![](https://snappycdn.net/artmap/_4O4IdNfUZB48c2jyi-WLxYGNM1SbY7O8hayLjm-hv0/fill/960/640/ce/1/aHR0cHM6Ly9zMy5ldS1jZW50cmFsLTEuYW1hem9uYXdzLmNvbS91cGxvYWRzLm1hbmdvd2ViLm9yZy9hcnRtYXAvcHJvZC91cGxvYWRzLzIwMjMvMDkvMS4tU2ltb24tQ2FsbGVyeS1VbmRlcmN1dC1ZZWxsb3ctV2FsbHNwaW5lLTIwMTcuanBn.jpg)
Simon Callery, Undercut Yellow Wallspine, 2017, canvas, distemper, thread, pencil and wood brackets, 200 × 250 × 56 cm. © Simon Callery. All Rights Reserved, DACS/Artimage 2023.
![](https://snappycdn.net/artmap/FWqn6gb7SzsRahXJWq9QpGV2-hk40gnTlwAkg8IFweY/fill/960/540/ce/1/aHR0cHM6Ly9zMy5ldS1jZW50cmFsLTEuYW1hem9uYXdzLmNvbS91cGxvYWRzLm1hbmdvd2ViLm9yZy9hcnRtYXAvcHJvZC91cGxvYWRzLzIwMjMvMDkvQmV0d2Vlbi1Zb3UtYW5kLUkuSlBFRw.jpg)
Anthony McCall, Between You and I, 2006. Photo by Hugo Glendenning, courtesy of the artist and Sprüth Magers Gallery, London.
![](https://snappycdn.net/artmap/IFHWnQsUQtBAYxWqS3DnmNTUQ-PdRbpdv50wL9g8bHA/fill/960/540/ce/1/aHR0cHM6Ly9zMy5ldS1jZW50cmFsLTEuYW1hem9uYXdzLmNvbS91cGxvYWRzLm1hbmdvd2ViLm9yZy9hcnRtYXAvcHJvZC91cGxvYWRzLzIwMjMvMDkvSmFyb21pci1Ob3ZvdG55LmpwZw.jpg)
Jaromír Novotný, Untitled, 2016, acrylic on synthetic organza, 220 × 150 cm. Courtesy of Private Collection. Photo by Martin Polák.
![](https://snappycdn.net/artmap/iVwaaDAa2VAVDlfBeZLRJXDbVSRiYRrQzMQfWo7w12Y/fill/960/540/ce/1/aHR0cHM6Ly9zMy5ldS1jZW50cmFsLTEuYW1hem9uYXdzLmNvbS91cGxvYWRzLm1hbmdvd2ViLm9yZy9hcnRtYXAvcHJvZC91cGxvYWRzLzIwMjMvMDkvTWFyaW9uLUJhcnVjaC5qcGc.jpg)
Marion Baruch, Le paysage n’est nulle part, 2020, cotton, 100 × 154 cm. Courtesy of the artist and Galerie Anne-Sarah Bénichou.